Výstupy mezinárodního semináře k problémovým otázkám globálního managementu toxických látek


Identifikace výzkumných úkolů pro efektivní management perzistentních organických látek deset let po podepsání Stockholmské úmluvy

Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách (POPs) je celosvětová úmluva zaměřená na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před chemickými látkami, které přetrvávají v prostředí po dlouhou dobu v nezměněné formě, šíří se na velké vzdálenosti, akumulují se v tukových tkáních zvířat i člověka a mají negativní dopady na lidské zdraví a prostředí. Úmluva byla podepsána 22. května 2001 a vstoupila v platnost 17. května 2004. Více informací http://chm.pops.int/default.aspx.

U příležitosti 10. výročí podpisu Stockholmské úmluvy Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Masarykovy univerzity zorganizovalo zasedání předních světových vědců v oboru POPs se zástupci sekretariátu Stockholmské úmluvy, Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Evropské komise. Jednání bylo zaměřené na identifikaci chybějících vědomostí a vědeckých poznatků, které jsou nezbytné pro podporu a dosažení účinného celosvětového nakládání s chemickými látkami. Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, které je zároveň regionálním centrem Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií v regionu střední a východní Evropy, zorganizovalo tento seminář pod záštitou Americké chemické společnosti, Evropské asociace chemických a molekulárních věd a sekretariátu Stockholmské úmluvy ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a SITA CZ a.s. v termínu 22-24. května 2011.

Seminář probíhal ve třech programových sekcích

  • Identifikace nových POPs, hodnocení jejich vlastností, mechanismů toxicity a s tím spojených rizik.
  • Hodnocení účinnosti opatření úmluvy, aplikace experimentálních a modelových nástrojů pro stadium distribuce POPs.
  • Management dat, databáze, modely a expertní systémy pro vizualizaci a interpretaci dat.

Přednášející v první sekci otevřeli otázku způsobu a účinnosti regulace POPs, shrnuli, čemu jsme se v poslední dekádě naučili a vytyčili budoucí cíle. Dále diskutovali o procesu vedoucím k identifikaci nových POPs a hodnocení jejich vlastností a zdůraznili, že je nezbytné kombinovat toxikologické testování nových chemikálií se studiem jejich chemických vlastností a kvantifikací lidské expozice.

Druhá sekce byla zaměřená na výskyt historicky i nově používaných POPs a na procesy, které řídí jejich přítomnost v atmosféře, ve vodě a v dalších matricích. Projednaly se rovněž procesy na fázových rozhraních, dálkový transport a dlouhodobé trendy a účastníci se podělili o zkušenosti z různých monitorovacích programů a sítí.

Poslední sekce byla věnována dostupnosti a srovnatelnosti dat, procesům zajištění a řízení jejich kvality, hodnocení a interpretaci dat, vývoji databází, informačních systémů a modelů predikujících lidskou expozici a související rizika.

Zpravodajové jednotlivých sekcí otevírali diskusi ke každému z programových témat tak, že shrnuli nejpodstatnější myšlenky prezentací. Účastnící diskutovali vnitřní i venkovní emisní zdroje toxických látek, důkazy jejich mezikontinentálního přenosu, účinnost mezinárodních úmluv o chemických látkách a dlouhodobou udržitelnost Plánu světového monitoringu. Vyjadřovali se také k různým socio-ekonomickým scénářům implementace environmentálních politik. Velká část diskuse se točila kolem požadavku na provázání světového monitoringu s ostatními celosvětovými aktivitami zaměřenými na pozorování Země. K tomu patří nejen samotná měření, ale také budování environmentálních databází, modelů a expertních systémů. Důležitým bodem byl také problém perzistentních organických polutantů v rozvojových zemích, starých zátěží i současného přenosu i převozu odpadů, humánních rizik, dostupných technologií a finančních zdrojů.

Závěry ze tří moderovaných diskusí se staly podkladem k sepsání Deklarace k problémovým otázkám globálního managementu toxických látek (http://pubs.acs.org/doi/pdfplus/10.1021/es202751f), která v deseti bodech identifikuje problematická místa a potřeby globálního výzkumu toxických látek. Dokument shrnuje praktická doporučení týkající se kontroly a omezování zdrojů znečištění s přihlédnutím ke globálnímu měřítku přenosu těchto toxických látek, a požadavky na charakterizaci perzistentních vlastností látek spolu s vývojem a používáním monitorovacích nástrojů. Deklarace se dále zaměřuje na modelování procesů, globální monitorovací plán a nadstavbový informační systém GEOSS - Global Earth Observation System of Systems. Neméně důležitým bodem deklarace je budování kapacit v méně rozvinutých regionech, omezování negativních účinků toxických látek na zdraví a prostředí a zdůraznění naléhavosti aktivní komunikace mezi vědou a státním sektorem. Společná deklarace 35 odborníků z celého světa vyšla v časopise Environmental Science and Technology jako Viewpoint article (citace: Environmental Science & Technology 2011, 45, 7617-7619).

Pozvánka na seminář

Prezentace účastníků v angličtině

Zpráva z jednání

Detailní program

Fotogalerie

Seznam účastníků

 

EuCheMS Ministry of the Environment of the Czech Republic Secretariat of the Stockholm Convention

 

SITA ASC

21.6.2011


Zpět