Jedna ze dvou sekcí setkání byla zaměřena na téma „Ohrožené databáze a suverenita výzkumných dat – snižování závislostí prostřednictvím konsolidovaných a federovaných přístupů a důvěryhodné mezinárodní spolupráce“.
Rámec pro následné tematické diskusní sekce poskytly tři úvodní přednášky. Na pozadí rostoucí geopolitické nejistoty, strategických závislostí a zvyšující se strategické hodnoty výzkumných dat demonstrovaly, jak konsolidace, integrace a interoperabilita dat napříč výzkumnými obory mohou zásadně posunout výzkum v oblasti One Health (OH, jednoho zdraví), klimatických i společensko-humanitních věd. A identifikovaly priority pro další rozvoj evropských výzkumných infrastruktur.
Jana Klanová z ESFRI infrastruktury EIRENE na příkladu One Health demonstrovala, jak řešení složitých společenských výzev vyžaduje rostoucí integraci heterogenních výzkumných dat napříč oblastmi lidského a zvířecího zdraví, biologické rozmanitosti a životního prostředí.
Ocenila přínos evropských společných programů a partnerství i ESFRI infrastruktur. Společný evropský program One Health vyvinul například platformu pro výzkum zoonóz a antimikrobiální rezistence, zatímco partnerství PARC vytvořilo rámec pro posuzování chemických rizik. ESFRI infrastruktury pak nabízejí široké spektrum experimentálních kapacit a dat nezbytných pro řešení různých aspektů OH (viz Krétská deklarace). Aby však bylo možné postihnout komplexnost OH přístupu - úroveň člověka i celého ekosystému, infekčních i chronických nemocí a genetických i negenetických faktorů - je třeba zajistit ještě užší integraci příslušných infrastrukturních kapacit a jejich dlouhodobý systematický rozvoj.
Pro implementaci OH přístupu je obzvláště užitečný holistický koncept lidského expozomu a infrastrukturní kapacity vyvinuté v rámci projektu EIRENE. Projekt SIRENE podporovaný programem Horizon Europe pak bude hrát důležitou roli při integraci příslušných zdrojů napříč třemi doménami ESFRI (životní prostředí, zdraví a potraviny, sociální a humanitní vědy) a 10 evropskými ESFRI infrastrukturami.
Následující pracovní skupina, složená z 50 delegátů zastupujících různé země a výzkumné obory, dále diskutovala o výzvách a příležitostech spojených s prací s výzkumnými daty napříč vědeckými obory. Zdůraznila, jak rostoucí integrace klinických, genomických, environmentálních a dalších mezioborových výzkumných dat vytváří nové příležitosti pro interdisciplinární výzkum, ale zároveň přináší výzvy související s interoperabilitou, správou, etickými standardy a dlouhodobým uchováváním a přístupností výzkumných dat.
Bylo zdůrazněno, že iniciativa One Health má jak složku politickou - připravenost, včasné varování a zmírňování dopadů, tak vědeckou - příčinné souvislosti, pokrok v oblasti přesné medicíny a prevence. Holistický přístup může přispět k lepšímu mechanistickému porozumění chronických onemocnění i faktorů, které ovlivňují jejich vývoj. Pokračující výzkum rakoviny například ukázal, jak společná analýza genetických mutací, somatických pozorování, expozice faktorům životního prostředí, kouření a dalších behaviorálních faktorů přispívá k lepšímu porozumění mechanismům tohoto onemocnění. Prokazatelně zásadní role, kterou v rozvoji rakoviny hrají modifikovatelné faktory životního a socioekonomického prostředí a životního stylu, otevírá nový prostor pro prevenci.
Klíčovou roli při zavádění OH koncepce hrají výzkumné infrastruktury nabízející přístup k populačním kohortám, klinickým studiím a sociálním průzkumům, experimentálním platformám, senzorům a environmentálním pozorováním, biobankám, laboratořím a databázím obsahujícím rozsáhlé sbírky dat. Při tvorbě jejich strategií je ale třeba zohlednit jak evropské, tak národní priority, protože integrovaný systém výzkumných infrastruktur by měl tvořit páteř pro rozvoj národních OH platforem. To vyžaduje ještě užší spolupráci stávajících infrastruktur a integraci jejich služeb, ale také lepší strategickou spolupráci evropských agentur i národních ministerstev. Vzhledem k citlivosti individuálních zdravotních dat, které tvoří významnou součást OH iniciativy, bude třeba mnohé problémy řešit na národní úrovni.
Problémem zůstává malá viditelnost výzkumných infrastruktur, jelikož poskytovatelé dotací, uživatelé služeb a dat, ale i výzkumní pracovníci často nechápou jejich roli v produkci, zpracování a udržitelném uchovávání dat, což vede k roztříštěnosti přístupů i zdrojů. Zakotvení role infrastruktur v globálním ekosystému i v národních kontextech spolu s vytvořením modelu jejich řízení a financování pro zajištění udržitelnosti dat by mělo být společnou odpovědností řady aktérů v EU i členských státech.
Za největší výzvu implementace OH konceptu označila pracovní skupina propojení individuálních zdravotních záznamů s genetickými profily, expozičními a behaviorálními daty z dlouhodobých populačních kohort, a geokódovanými environmentálními a socioekonomickými informacemi. Vyřešení tohoto problému bude nutné i pro plánované obohacení Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS). To ovšem vyžaduje, aby relevantní data byla dohledatelná, interoperabilní a přístupná pro opakované využívání napříč obory, a zároveň splňovala regulační a politické rámce i etické požadavky na správu citlivých údajů.
Diskutovalo se také to, jakou roli má v podpoře mezioborové spolupráce a zajištění důvěryhodného přístupu k výzkumným datům hrát EOSC (European Open Science Consortium). Bylo konstatováno, že EOSC poskytuje zastřešující rámec pro stávající data a vstupní bránu zajišťující jejich dohledatelnost, ale nemůže zajistit interoperabilitu dat. Ta bude vždy v rukou tvůrců dat, kteří by měli být motivováni k překonávání tematických izolovaných systémů a k tomu, aby svá data zpřístupňovali, zajistili jejich interoperabilitu a opětovnou použitelnost. EOSC by proto neměl zavádět další izolovaný systém, ale naopak propojovat stávající infrastruktury, databáze a služby, a vyvíjet rozhraní a nástroje umožňující interdisciplinární spolupráci. Ta by se měla ubírat směrem k jasnější dlouhodobé vizi, která přesahuje rámec jednotlivých projektů. Je třeba vytvořit strategii koordinovaného rozvoje národních a evropských uzlů EOSC, která umožní federativní analýzu dostupných dat.
To vše vyžaduje značné investice do zlepšení metadatových modelů, standardů a osvědčených postupů pro publikaci dat, ale i do udržitelnosti dlouhodobého uchovávání dat. Zejména to ale vyžaduje změnu myšlení.