Mikroplasty jsou dnes považovány za nejrozšířenější antropogenní kontaminant v evropské zemědělské půdě, přičemž v nejhorších případech koncentrace přesahují 0,1 % hmotnosti v povrchové vrstvě půdy.

Hlavním cílem projektu PAPILLONS bylo najít udržitelnou rovnováhu mezi přínosy používání plastů v zemědělství a dlouhodobými riziky, která představují zbytky plastů. Výzkum se zaměřil zejména na plasty pocházející ze zemědělské činnosti, s důrazem na mulčovací fólie.
„Mikroplasty ovlivňují klíčové vlastnosti a funkce půdy. Mají dopad na půdní faunu, fyziologii rostlin, snižují obsah chlorofylu a mohou dokonce bránit růstu rostlin. Mikroplasty pocházející ze zemědělských platů mohou půdu ale také výrazně znečišťovat , zejména při nesprávném nakládání,“ vysvětluje Klára Šmídová z RECETOXu.

Jejich přítomnost může zhoršovat kvalitu půdy, snižovat zemědělskou produktivitu a snižovat ekologickou i ekonomickou hodnotu krajiny. Problém se ovšem netýká jen půdy. Mikroplasty mohou pronikat do podzemních vod a okolních vodních toků, potenciálně se dostávat do systémů pitné vody a dále ohrožovat životní prostředí i lidské zdraví.

Tým RECETOX se na projektu podílel na několika úrovních. Jejich hlavní role spočívala v testování ekotoxicity mikroplastů pocházejících ze zemědělských plastů – od laboratorních testů přes  až po experimenty na polních plochách. Tyto testy zkoumaly účinky na půdní mikroorganismy i půdní živočichy, jako jsou  – klíčové indikátory zdraví půdy.

V rámci projektu PAPILLONS byly v roce 2022 odebrány vzorky půdy ze sedmi zemí – Finska, Norska, Německa, České republiky, Španělska, Itálie a Řecka. Analyzovala se řada parametrů včetně koncentrace mikroplastů. Tým RECETOX koordinoval odběr vzorků v České republice. Vzorky byly odebrány z polí s historií používání zemědělských plastů i bez ní, a také z lokalit, kde byl aplikován čistírenský kal nebo kompost – další potenciální zdroje mikroplastů.

Zjištění byla překvapivá: koncentrace mikroplastů v evropské zemědělské půdě jsou výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo, a v některých případech překračují známé hranice negativních dopadů na zdraví půdy a produktivitu plodin. Dvě zkoumané lokality v České republice patřili mezi nejvíce kontaminované v Evropě. Na jednom místě bylo naměřeno 339 200 částic mikroplastů na kilogram suché půdy.

„Tato kontaminace byla způsobena částicemi PVC, pravděpodobně pocházejícími z nedaleké továrny na zpracování PVC. Je pravděpodobné, že velká oblast kolem továrny je znečištěná, přesto tento typ znečištění zůstává v současné legislativě zcela opomenut, nic se neměří ani nekontroluje,“ komentuje Jakub Hofman z RECETOXu.

Evropská komise nedávno zahájila misi pro zdraví půdy, jejímž cílem je zajistit, aby do roku 2030 bylo 75 % půd v Evropě zdravých a schopných poskytovat základní ekosystémové služby, včetně produkce potravin a regulace vody. Tato mise úzce navazuje na Strategii EU pro půdu, která se prolíná s dalšími klíčovými politikami EU, jako je Strategie pro biodiverzitu, Strategie „Z farmy na vidličku“ a Strategie nulového znečištění – všechny jsou reflektovány v nové Společné zemědělské politice.

Projekt PAPILLONS hraje klíčovou roli v podpoře těchto iniciativ. Jako projekt financovaný z programu Horizon 2020 poskytuje důležitá data a poznatky pro implementaci Strategie EU pro půdu. Projekt také přispívá ke Strategii EU pro plasty v rámci oběhového hospodářství, a to prostřednictvím komplexního přehledu o používání zemědělských plastů, způsobech jejich nakládání a případném nesprávném nakládání napříč Evropou.

„Projekt byl obecně velmi dobře přijat, včetně Evropské komise a jejích komisařů. Konsorcium nyní čeká na vyhlášení nové výzvy zaměřené na znečištění půdy,“ uzavírá Šmídová.