Méně teorie, více praxe. Závěrečné projekty na PřF MU mají první absolventy

Závěrečné projekty mohou mít pro studující řadu výhod spočívajících zejména ve variabilitě možných forem. Oproti tradičním, rozsáhlejším a formálně strukturovaným bakalářským pracím se mohou například více zaměřit na experimentální a tvůrčí výzkumnou činnost. Studenti tak mohou trávit více času v laboratoři, v terénu nebo prací s reálnými daty a méně se věnovat psaní teoretických částí práce.  

„Teoretický úvod musí být stručný a výstižný. Studentky a studenti si tak trénují, jak psát krátké a cílené texty, což je klíčové pro budoucí vědeckou kariéru,“ uvedl garant bakalářského programu Biochemie Jan Lochman. Psaní vědeckých článků, odborných zpráv a prezentace výsledků je navíc pro ně užitečný trénink pro jejich budoucí profesní dráhu.  

Podle Lochmana představují závěrečné projekty efektivní náhradu bakalářských prací. Podle svých preferencí a zájmů se mohou zájemci rozhodnout mezi několika doporučenými formami: vědeckým článkem s výsledky základního výzkumu, inovativním návrhem zaměřeným na aplikovaný výzkum, výzkumnou zprávou anebo kritickou recenzí odborné literatury. 

„Závěrečný projekt bude díky své variabilitě také lépe vyhovovat studentům pracujícím na vědeckých tématech ve větších výzkumných týmech“ podotkl garant programu Chemie Petr Táborský.    

Teoretická část je zkrácena na minimum 

Rozdíly mezi závěrečným projektem a bakalářskou prací lze demonstrovat na příkladu studentek programu Chemie a technologie materiálů pro konzervování – restaurování. Studentka Jasmína Vokurková se ve svém závěrečném projektu věnovala srovnávání tradičních i netradičních metod čištění papírů. „Práce mi šla dobře, protože měla hodně praktické části a nebyla zatížena velkým množstvím teorie. Vyhovovalo mi, že jsem se mohla soustředit více na experimentální činnost a výsledky, což je pro mě přínosné i z hlediska budoucí kariéry,” sdělila Vokurková. 

Podobné téma o rok dříve formou bakalářské práce zpracovávala i studentka Vanessa Čančinová. „Vanessina práce dosahuje rozsahu osmdesáti osmi stran, z nichž téměř dvacet stran obsahuje teoretický úvod,” popsal garant programu Karel Novotný. Projekt Vokurkové má přitom rozsah třiceti čtyř stran, z toho se pouhé čtyři strany věnují teorii. 

Vedoucí obou prací Radka Kopecká vidí hlavní přínos závěrečných projektů v tom, že pomáhají studentům se lépe připravit na vědeckou práci i prezentaci svých výsledků. „V našem oboru je klíčová laboratoř a reálný výzkum, proto je tento přístup podporován. Projekty studentky a studenty aktivně zapojují do vědy a rozvíjejí jejich schopnosti aplikovat poznatky z výuky,“ vysvětlila Kopecká. 

Závěrečné projekty jako efektivní náhrada bakalářských prací 

Rozsah textu u závěrečných projektů není pevně stanoven, doporučený rozsah se však pohybuje mezi 5-8 tisíci slov. Jedná se tak o kratší formát, než jsou klasické bakalářské práce. „Závěrečné projekty se nám letos osvědčily jako efektivní náhrada bakalářských prací. Růst anglicky psaných prací navíc potvrzuje, že studenti úspěšně zvládají psaní souhrnných a výstižných vědeckých textů,“ uvádí Lochman. 

„Závěrečný projekt se také jeví jako vhodnější výstup pro studenty absolvující během bakalářského studia praktické stáže na zahraničních pracovištích, například v rámci programu Erasmus+“ dodává garant programu Chemie Petr Táborský 

Například program Životní prostředí a zdraví nabízí studujícím výběr z jednatřiceti možných témat. Při obhajobách pak studenti v deseti minutách vysvětlí podstatu svého projektu, výsledky i jeho přínos. Klíčový důraz se přitom klade na praktickou stránku práce a pochopení tématu.  

Namísto klasického oponenta hodnotí práce takzvaný zpravodaj, který je zpravidla členem komise a má na starost několik tematicky podobných prací. Díky tomu může objektivněji porovnat a hodnotit kvalitu jednotlivých závěrečných projektů a dochází k rovnoměrnějšímu hodnocení studentek a studentů,“ dodal Lochman.