Jak se během dětství vyvíjí genetické riziko pro impulzivitu a jak ovlivňuje zdraví člověka v pozdějších fázích života? Tuto otázku si klade nový mezinárodní projekt SCALE vedený výzkumným týmem z RECETOXu Masarykovy univerzity. Projekt využívá dlouhodobě sledované české i britské kohorty, díky čemuž umožňuje získat výsledky nezávislé na jedné zemi. „Chceme pochopit, jak se genetické riziko pro impulzivitu formuje během dětství a jak může ovlivnit zdravotní stav o desítky let později,“ říká hlavní řešitel projektu Albert Kšiňan, výzkumník v oblasti sociální epidemiologie na RECETOXu.

SCALE integruje poznatky z epidemiologie, psychologie a genetiky a přispívá tak k porozumění tomu, proč se u části populace častěji objevují riziková chování, která mohou vést k civilizačním onemocněním. Vysoká míra impulzivity bývá spojována s problémovým pitím alkoholu, kouřením, nezdravým stravováním nebo obezitou. „Právě tato riziková chování jsou významnými faktory rozvoje civilizačních chorob i předčasné úmrtnosti. Pokud lépe porozumíme jejich genetickému pozadí, můžeme efektivněji cílit preventivní programy,“ vysvětluje Kšiňan.

Civilizační onemocnění jsou v rozvinutých zemích, včetně České republiky, dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí. Výzkum proto přináší i výrazný společenský přesah – otevírá cestu k lepšímu pochopení mechanismů, které těmto nemocem předcházejí. Projekt SCALE je zároveň první populačně genetickou studií zaměřenou na impulzivitu, která pracuje s českým vzorkem. „Je to krok, který český výzkum dlouho potřeboval. Máme jedinečnou možnost sledovat genetické i behaviorální vzorce ve dvou zemích a porovnávat jejich vývoj,“ doplňuje Kšiňan.

Na projektu spolupracují také zahraniční odborníci, mezi nimi prof. Danielle Dick z Rutgers Addiction Research Center na Rutgers University v USA a prof. Martin Bobák z University College London. Tým očekává, že projekt povede k několika vědeckým publikacím i prezentacím na mezinárodních konferencích. „Věříme, že projekt SCALE poskytne cenná data, která pomohou lépe porozumět tomu, proč někteří lidé snáze podléhají rizikovému chování a jak lze těmto mechanismům předcházet,“ uzavírá Kšiňan.