Na přípravky pro ochranu rostlin (POR) se při maximalizaci výnosů spoléhá většina zemědělců. Některé POR jsou ale potenciálně škodlivé pro zdraví ekosystémů, zvířat a lidí. Nedávné výzkumy asociují expozici některým pesticidům s vývojovými a reprodukčními poruchami, rakovinou, narušením hormonální rovnováhy, Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou, autismem nebo dokonce obezitou. Dopady na biodiverzitu v půdě a vodě a souvislost s úbytkem opylovačů jsou známé již delší dobu.

Přestože EU má nejsofistikovanější a nejpřísnější systém pro hodnocení, schvalování a regulaci POR na světě a zřetelně definovanou vůli k rychlému přechodu k udržitelné ochraně rostlin, lze identifikovat několik nedořešených a problematických oblastí. Mnohé z nich, zejména v oblasti implementace, byly potvrzeny při nedávné evaluaci systému legislativy POR.

V současnosti jsou data popisující výskyt, dopady a rizika POR fragmentovaná a neúplná. Je potřeba vytvořit jednotnou metodiku pro doplnění těchto dat a nasbírat kritickou masu dat o výskytu pesticidů v prostředí a jejich možných vlivech.

Současné hodnocení POR je založeno na prediktivním přístupu a dominantně řeší jednotlivé organismy, každý zvlášť. Hodnocení dopadů post-registrační, retrospektivní a zaměřené na větší celky, jako struktury a procesy v ekosystémech, tzv. ekosystémové služby a specifické cíle ochrany, je zcela nedostačující, zatím ve fázi zrodu.

To stejné pro látky, které jsou v hodnocení řešeny individuálně. Výjimkou je toxikologické a ekotoxikologické zhodnocení POR, kdy je testována celá formulace, někdy obsahující i více účinných látek a další komponenty. Ale směsi, které vznikají při aplikaci (tank mixy) a po aplikaci v prostředí nejsou nijak řešeny. Jsou to celé koktejly látek, které vznikají v reálném ŽP, a to včetně transformačních produktů, jak ukazují výsledky různých monitorovacích studií. V ČR jsou známé výsledky monitoringu podzemních vod realizovaného ČHMÚ a výsledky monitoringu orných půd provedeného RECETOX a ÚKZÚZ.

Obecně nejsou k dispozici žádné harmonizované nástroje, které by integrovaly hodnocení rizik a vlivů pesticidů na zdraví lidí a hospodářských zvířat a na kvalitu a fungování ekosystémů. Slovo „integrace“ hraje zásadní roli. Společnost a životní prostředí je totiž třeba vnímat i hodnotit propojeně, holisticky, celistvě. Podobně tak je třeba propojovat environmentální hledisko s ekonomickým, sociálním a politickým. Nelze například environmentálními důrazy podkopat konkurenceschopnost a životaschopnost evropského zemědělství. Na druhou stranu environmentální dopady jsou často nezahrnovány do ekonomických kalkulací (externality), což je třeba napravit. Důležitou potřebou je tedy analýza nákladů a přínosů (cost-benefit) umožňující srovnání všech aspektů (po předchozí pečlivé monetizaci environmentálních a zdravotních dopadů). Hovoříme pak o „celistvém zdraví“ (global health), kde se srovnává a spojuje hodnocení vlivů, rizik, ale i pozitiv používání pesticidů vůči mnoha cílům (člověk, hospodářská zvířata, ekosystém ...) z mnoha perspektiv. Z hlediska vědy je to velká výzva, protože vyžaduje mezioborovost a komunikaci expertů ze zcela odlišných odvětví.

Přes jasnou deklaraci vůle k udržitelnému používání POR již v směrnici 2009/128/EC a nastavení několika nástrojů (sběr dat z členských států, národních akčních plánů, hodnocení tzv. harmonizovaného indikátoru apod.), po deseti letech se nezdá, že by proces byl příliš efektivní. Hodnocení Evropské komise ukázalo, že směrnice sice celkem zafungovala v oblastech jako školení operátorů s POR, skladování a nakládání s nimi, ochrana vod či limitace leteckých postřiků, ale také to, že systematická aplikace integrované ochrany rostlin a využívání nechemických postupů je v EU zatím na nízké úrovni. Také odhalilo nízkou kvalitu mnoha národních akčních plánů, zejména absenci jasných a měřitelných cílů. I přesto je zřejmý pozitivní trend ve snížení tzv. harmonizovaného indikátoru rizika pro EU-28 o téměř 30 % od roku 2011 do 2018. Celková spotřeba účinných látek v EU však nijak neklesá a drží se kolem 470-480 tis. tun ročně. Nyní zde jsou velmi ambiciózní cíle strategie „Farm To Fork“ snížit spotřebu a rizika POR v EU na 50 % do roku 2030 a spotřebu rizikových POR na 50 %. K tomu je však třeba doladit konkrétní plán, jak cíle dosáhnout. A to v komunikaci se všemi zainteresovanými subjekty, zejména prakticky orientovanými zemědělci. Dosažení cílů určitě pomůže, když se zlepší implementace již zmíněné směrnice 2009/128/EC a konstrukce kvalitnějších národních akčních plánů. Je potřeba propojit tuto strategickou deklaraci se zcela konkrétními kroky a nástroji, zejména v rámci Společné zemědělské politiky EU. Z pohledu cíleného přechodu k udržitelnějšímu používání pesticidů také chybí klíčové nástroje, které by dokázaly poskytnout metriky, zda se zavedená opatření, včetně různých poplatků či dotací, odráží ve snížení vlivů na stav ekosystémů a zdraví lidí. Z tohoto hlediska opět chybí zejména integrované a mezioborové nástroje, jako analýzy nákladů a přínosů apod.