Při příležitosti Mezinárodní konference ICRI 2022 centrum RECETOX slavnostně otevřelo biobanku CELSPAC. Nové zařízení umožňuje uchování více než dvou milionů biologických vzorků, jejichž zkoumáním jsou vědci schopni odhalit vliv chemických látek na lidský organismus. Ministr školství Vladimír Baláš i ředitel Evropské výzkumné infrastruktury biobank označili biobanku CELSPAC za projekt, který odpovídá na výzvy současného světa.
Výjimečnou událostí tohoto týdne vědy bylo pro RECETOX slavnostní otevření prostor biobanky CELSPAC, které se uskutečnilo ve středu 19. 10. 2022 přímo v prostorách výzkumného centra. Prostory biobanky slouží k uložení biologického materiálu pro základní vědecký výzkum a následné ověřování nových diagnostických metod. V posledním desetiletí rapidně vzrostla potřeba hodnotit celkové dopady životního prostředí na lidské zdraví a díky CELSPAC biobance mohou nejen vědci centra RECETOX studovat vlivy životního prostředí na lidské zdraví ještě komplexněji než doposud. Biobanka také umožňuje uchování vzorků z dlouhodobé brněnské populační studie CELSPAC, která mapuje zdraví brněnských obyvatel od 90. let.
Ačkoliv biobanka je již v provozu od roku 2020, její slavnostní otevření bylo kvůli koronavirové pandemii opakovaně odloženo a uskutečnilo se až nyní při příležitosti Mezinárodní konference výzkumných infrastruktur ICRI 2022. Ředitelka RECETOXu Jana Klánová provedla prostory CELSPAC biobanky ministra školství Vladimíra Balaše, ředitelku Evropského výzkumné prostoru a inovací Annu Panagopoulou, generálního ředitele Evropské výzkumné infrastruktury biobank Jense Habermanna a rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše. Společně s dalšími představiteli politického, vědeckého a univerzitního života navštívili nejen prostory biobanky, ale také k ní patřící laboratoře, v nichž jsou vzorky pro uchování v biobance laboranty zpracovávány.
Role moderátora slavnostního večera se ujala ředitelka Národního centra pro Toxické látky Kateřina Šebková, která přítomné provedla slavnostním zahájením v prostorách univerzitní kavárny Lávka. Jako první se svým zahajovacím projevem na Lávce vystoupil ministr Vladimír Baláš: „Je skvělé být v Brně. Ve městě, kde se spojují vědecké nápady a vize s pílí místních vysoce kvalifikovaných vědců, a vznikají projekty s mezinárodním přesahem. Biobanka CELSPAC je dalším z nich." Následně biobance popřáli mnoho úspěšných výzkumných let do budoucna zahraniční hosté Anna Panagopoulou a Jense Habermanna. A gratulace svým projevem doplnil rektor Martin Bareš: „Lidstvo čelí výzvám, které tu nebyly století, ale stále se dějí i skvělé věci. Díky vědeckým projektům s mezinárodním přesahem se nám daří propojovat světové univerzity, vědce, politiky i komunity a na to bychom neměli zapomínat." Slavnostní večer uzavřela ředitelka Jana Klánová: „V Brně máme skvělé lidi, kteří jsou ochotni spolupracovat s vědci. Velmi děkuji Masarykově univerzitě, ministerstvům, evropským institucím, městu Brnu, ale zejména účastníků našich populačních studií, protože bez nich by tu žádná biobanka nebyla." Po slavnostním zahajení následovaly další dvě prohlídky biobanky a to v českém i anglickém jazykce. Zázemím zařízení hosty provedl koordinátor biobanky Pavel Piler a koordinátorka CELSPAC studií Lenka Andrýsková.
Biobanka CELSPAC je součástí otevřené výzkumné infrastruktury a neslouží pouze centru RECETOX, nýbrž celé Masarykově univerzitě, a i vědcům mimo ni. Vybudování biobanky a dalších vědeckých zařízení bylo financováno z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání.
Ministři a ministryně životního prostředí zemí visegrádské čtyřky spolu se zástupci Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska a Německa se dnes sešli v Brně. Na jednodenním jednání se zabývali aktuálními problémy životního prostředí, které jsou společné pro celý region. Akce je součástí českého předsednictví skupiny zemí V4 v letech 2023–2024.
V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.
