Závěrečná konference projektu HERA – Health and Environment Research Agenda for Europe se uskutečnila 18. března v Paříži. Projekt HERA je evropským projektem, jehož hlavním cílem byla identifikace prioritních oblastí, na které by se výzkum v EU měl zaměřit. Specifikace klíčových téma napomůže předejít nevratným změnám ekosystému a závažným dopadům na zdraví člověka.
Kvůli covidové pandemii se v minulých dvou letech většina jednání projektu uskutečnila v online prostředí, poslední setkání bylo výjimečné právě tím, že bylo setkáním osobním. Hlavním bodem programu bylo představení samotných výzkumných návrhů, na které by se mělo bádání v prioritní oblastech zaměřit. Těmi jsou vedle klimatické změny, biodiverzity, otázky dopadů života ve městech na zdraví nebo obecnějších otázek komunikace a spolupráce mezi vědou a politikou, také pro RECETOX prioritní oblasti jako jsou chemické látky a problematika vědeckých infrastruktur. V poslední dvou zmíněných oblastech leží také RECETOX expertíza a svou prezentaci na tato témata na konferenci přednesla Jana Klánová. Zdůraznila, že problém chemických expozic prolíná všemi ostatními cíli: „Globální znečištění se týká ovzduší, vody či půdy, ale také vnitřního prostředí, výrobků a odpadů. Souvisí se zemědělskou výrobou a kvalitou potravin, ale i s dopady urbanizace prostředí. Působí na rozvoj chronických onemocnění v populaci, ale je také jedním z faktorů za klimatickou změnou i ztrátou biodiverzity. Musíme popsat mechanismy působení chemických látek na hormonální rovnováhu, imunitní systém, plodnost nebo nervový rozvoj dětí. Musíme hledat nové metody současného hodnocení všech těchto rizik a lépe porozumět tomu, jak jsou rozdíly v chemická expozici determinovány sociálním prostředím."
Co se týká tématu komunikace a vzdělávání, Lukáš Pokorný ve svém příspěvku zdůraznil, že identifikované specifické cíle v této oblasti musí být organickou součástí všech ostatních cílů. Dodává: „Jedním z mála pozitivních efektů pandemie COVID-19 bylo, že fungovala jako imaginární lupa, pod kterou se před námi téměř ze dne na den objevily dříve opomíjené problémy. Institucionálně neukotvená komunikace mezi vědci, politiky a širší společností a z toho plynoucí informační chaos, který vytvořil prostor pro dezinformace. Poznání, že pro úspěšnost politik – nejen v oblasti epidemiologických opatření – je zásadní spolupráce mezi humanitními a přírodními obory a také výzvy v oblasti formy, jakou volíme pro komunikaci společensky kontroverzních témat. Jsem rád, že přesně na tyto oblasti se agenda HERA zaměřila a přináší konkrétní odpovědi na naše otázky."
Součástí konference byla také diskuse o dalším využití výstupů projektu HERA. Vzhledem k povaze závěrečného dokumentu se předpokládá využití návrhů na prioritní výzkumné oblasti nejen při formulaci výzkumných priorit na úrovni EU a národních států, ale také v práci vysokoškolských pedagogů. Dokument, stejně jako jeho exekutivní shrnutí, je k dispozici na stránkách projektu https://www.heraresearcheu.eu/.
Ministři a ministryně životního prostředí zemí visegrádské čtyřky spolu se zástupci Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska a Německa se dnes sešli v Brně. Na jednodenním jednání se zabývali aktuálními problémy životního prostředí, které jsou společné pro celý region. Akce je součástí českého předsednictví skupiny zemí V4 v letech 2023–2024.
V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.
