Dne 22. července se v pražském Kongresovém centru setkali evropští ministři zodpovědní za agendu výzkumu a inovací. Klíčovým tématem neformálního setkání Rady EU pro konkurenceschopnost bylo využití potenciálu synergií mezi evropskými a národními iniciativami a programy podporujícími evropský výzkum a inovace. Na politickém jednání vystoupila profesorka Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX a koordinátorka výzkumné infrastruktury EIRENE, která sdílela s ministry praktické zkušenosti s efektivním využíváním finančních nástrojů pro vědu a výzkum.
Neformální setkání Rady EU pro konkurence schopnost navazovalo na předsednickou konferenci k synergiím a financováním výzkumu a inovacím, jež proběhla v Praze 7. – 8. července 2022 v rámci Českého předsednictvím EU. Snahou Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) je posílení růstu EU, proto se v Praze sešli ministři zodpovědní za agendu výzkumu a inovací a také eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. Evropští ministři kromě synergií diskutovali možné dopady ruské vojenské agrese na Ukrajině na evropskou vědu a výzkum.
Zasedání předsedal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Baláš. V úvodním projevu zdůraznil synergie a inovace jako jednu ze stěžejních priorit českého předsednictví v Radě EU. Taktéž zmínil nutnost posílení vzájemné spolupráce členských států EU v systematickém čerpání finančních prostředků pro vědu a výzkum. Politický pohled na synergie evropským ministrům poskytnul náměstek pro řízení sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Václav Velčovský. Jeho výstup následně doplnila profesorka Jana Klánová, která ve svém příspěvku sdílela zkušenosti centra RECETOX s financováním výzkumu. Centrum RECETOX je příkladem dobré praxe v České republice ve vyžívání finančních zdrojů na národní i evropské úrovni.
Jana Klánová ve svém výstupu uvedla: „Centrum RECETOX bylo významně podpořeno z Evropských strukturálních fondů v minulém programovém období. Díky tomu se nám podařilo vybudovat unikátní výzkumnou infrastrukturu, která je konkurenceschopná na evropské i světové úrovni. Zároveň jsme posílili odborné kapacity a další zaměstnanecké pozice tolik nutné pro její efektivní fungování. V současné době jsme jedním z nejúspěšnějších žadatelů projektů financovaných z evropského rámce pro vědu a výzkum, a to H2022, nově Horizon Europe.“ Ačkoliv je budování výzkumných infrastruktur dlouhodobý proces, funkční infrastruktura umožní výzkumníkům z celé Evropy a zbytku světa přístup k technickému zařízení, službám a expertize světové úrovně. Významným příspěvkem k výzkumné infrastruktuře EIRENE je projekt EIRENE PPP, který bude zahájen v září 2022. Jeho hlavním cílem je administrativní, organizační a technické zázemí infrastruktury.
Na závěr pražského zasedání Rady EU vystoupila eurokomisařka Mariya Gabriel, která ve svém projevu poděkovala všem přítomným za smysluplnou debatu o synergiích a zdůraznila potřebu pro ekologické a digitální transformace pro posílení evropskou autonomii. Dále vyslovila svůj dík evropským vědeckým institucím za mimořádnou solidaritu s akademickou a výzkumnou obcí na Ukrajině.
Další neformální zasedání Rady EU proběhne 29. září 2022 v Bruselu. Tentokrát se setkají ministři zodpovídající za agendu vnitřního trhu a průmyslu.
Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji díky fungujícím opatřením dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i krajještě daleko. Potvrdili to vědci a vědkyně z Ekonomicko-správní fakulty, kteří se ve spolupráci s centrem RECETOX z Přírodovědecké fakulty věnují měření škodlivin v ovzduší.
Ministři a ministryně životního prostředí zemí visegrádské čtyřky spolu se zástupci Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska a Německa se dnes sešli v Brně. Na jednodenním jednání se zabývali aktuálními problémy životního prostředí, které jsou společné pro celý region. Akce je součástí českého předsednictví skupiny zemí V4 v letech 2023–2024.
