Více než stovka účastníků konference se shodla na tom, že abychom ochránili zdraví lidi ve středoevropském regionu před negativními důsledky chemických expozic, musíme posílit spolupráci mezi oblastmi životního prostředí a zdraví, sdílet dostupná data a využívat je v rozhodovacích procesech. Také je ale třeba přiznat, že v tomto regionu, který má řadu historicky a kulturně daných specifik, mnoho dat chybí, a na evropské úrovni pak nejsou problémy střední Evropy vidět. Je proto třeba posílit spolupráci středoevropských zemí, formulovat společné regionální priority a strategie. K jejich prosazování na evropské úrovni je pak možné využít probíhající projekty a partnerství, ale také hledat finanční zdroje na národní i mezinárodní úrovni. Země se shodly na potřebě dlouhodobých investic do výzkumných infrastruktur pro dlouhodobé environmentální a populační studie, laboratorních kapacit i databázových systémů.

Silně zaznívala i nutnost obnovit důvěru ve vědu, která klesá s rozvojem nových komunikačních kanálů a sociálních sítí. Je nutné vzdělávat už malé děti a vést je ke gramotnosti v otázkách životního prostředí a životního stylu a jejich dopadů na lidské zdraví a fungování společnosti, ale zejména ke schopnosti kritického myšlení a třídění informací. K tomu je třeba rozvíjet vzdělávací moduly nejen pro děti, ale i pro učitele na základních a středních školách. I v oblasti univerzitního vzdělávání máme ale mezery, v zemích střední a východní Evropy totiž prakticky neexistuje vzdělávání odborníků v epidemiologii a environmentálním zdraví, tedy oblastech, které jsou zásadní pro vytvoření komplexního konceptu veřejného zdraví, ale také pro rozvoj precizní medicíny. Aby se mohl rozvíjet personalizovaný přístup k prevenci, diagnostice a léčení chronických stavů, je totiž třeba lépe porozumět vztahům mezi genetickými dispozicemi, environmentálními a sociálními stresory a chováním každého jednotlivce. I na rozvoji tohoto vzdělávání je třeba v regionu spolupracovat. Nabízí se možnost společného vytvoření nejen bakalářských nebo magisterských studijních programů, ale i vzdělávacích modulů využitelných v celoživotním vzdělávání profesionálů v oblasti veřejného zdraví, pracovního lékařství, ale i klinické medicíny.

Velká pozornost byla věnována participativním programům a zapojení veřejnosti do výzkumných aktivit, které lze využít nejen k získávání dat o zdraví a chování populace, ale i ke vzdělávání dětí i dospělých. K tomu se nabízí využití nových chytrých technologií, jako jsou personální sensory a vzorkovače. Česko, které má na Státním zdravotním ústavu v Praze jeden z nejstarších biomonitorovacích programů v Evropě, i samotné Brno, v jehož Živé laboratoři už mnoho let běží nejen populační studie CELSPAC, ale i participativní programy pro školní děti i dospělé, byly na těchto jednáních v mnoha ohledech příkladem dobré praxe. Přispívá k tomu i centrum RECETOX Masarykovy univerzity, které už několik let koordinuje budování globální infrastruktury pro výzkum dopadů environmentálních expozic na zdraví člověka EIRENE.

Závěry konference byly včera předneseny na navazujícím jednání středoevropských ministrů životního prostředí, kde byly dále probírány priority jednotlivých zemí. Jedním z témat diskutovaných na obou konferencích byla i možnost prosazení evropské výzkumné mise, zaměřené na zdravý fyzický i mentální vývoj dětí a mladých lidí v podmínkách komplexních environmentálních, sociálně ekonomických a politických krizí. Tato konference představuje významný krok k posílení mezinárodní spolupráce a dialogu mezi jednotlivými sektory pro zajištění bezpečného a zdravého prostředí pro občany střední Evropy.

Foto: Lukáš Rýznar