Národní centrum

Národní centrum pro toxické látky vzniklo původně jako Národní centrum pro perzistentní organické polutanty na základě smlouvy o spolupráci z listopadu 2006 mezi Ministerstvem životního prostředí a Masarykovou univerzitou, za účelem splnění závazků z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech připraveného a aktualizovaného v roce 2005.

Národní centrum se stalo součástí Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), jako společné pracoviště ministerstva a Masarykovy univerzity. Sloužilo jako podpůrný expertní orgán pro činnost státní správy, který doplňoval vědecké informace, zabezpečoval výzkum a poskytoval národní data. Tuto činnost poskytuje Národní centrum dosud.

Rozsah aktivit se za účelem implementace dalších mezinárodních nástrojů zabývajících se managementem chemických látek v České republice v průběhu let postupně rozšířil. S ohledem na vývoj v součinnosti mezi třemi "chemickými" úmluvami (Basilejská, Rotterdamská a Stockholmská) a přijetí Minamatské úmluvy o rtuti v roce 2013 došlo v roce 2014 k přejmenování centra na Národní centrum pro toxické látky.

Činnosti Národního centra pokrývají tyto klíčové oblasti:

  1. zajišťuje technickou podporu výkonu státní správy v oblasti perzistentních organických polutantů a připravuje podklady nezbytné pro implementaci právních úprav Evropských společenství v problematice chemických látek a odpadů a spolupracuje na přípravě postupu implementace Stockholmské úmluvy, Rotterdamské úmluvy, Basilejské úmluvy a Minamatské úmluvy v České republice a podílí se na realizaci závěrů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy v podmínkách České republiky;
  2. podílí se na monitoringu perzistentních organických polutantů a zajišťuje online shromažďování a publikaci národních dat vztahujících se k perzistentním organickým polutantům ve všech složkách životního prostředí v ČR;
  3. koordinuje rozvoj a výzkum v oblastech vyplývajících ze závěrů Národního implementačního plánu se zaměřením na studium poznání osudu zájmových látek a jejich zdroje a výskyt v podmínkách České republiky;
  4. vytváří a aktualizuje databáze se zaměřením na aktualizace inventur, vývoj expertních systémů a specializovaných produktů a zabezpečuje vývoj a provozování informačního systému GENASIS, pomocí něhož ČR naplňuje závazky vyplývající z článku 15 Stockholmské úmluvy a ustanovení Nařízení Evropského Parlamentu a Rady EU č. 850/2004/ES v platném znění tak, aby tento systém byl provázán s informačními systémy životního prostředí (JISŽP);
  5. spolupracuje s průmyslovou sférou a provádí expertní, posudkovou a konzultační činnost;
  6. provádí vzdělávací a osvětovou činnost, organizaci seminářů a konferencí.

Zkušenosti získané v České republice jsou dále užitečné i pro jiné země, a proto se další činnost Národního centra týká zejména zajištění funkce Regionálního centra pro budování kapacit a přenos technologií (SCRC), což je samostatný, ale spolupracující orgán, který rovněž sídlí v v RECETOX, ale pole jeho působnosti je mimo Českou republiku, zejména v zemích střední a východní Evropy a Afriky. SCRC vzniklo v roce 2007 a na celosvětové úrovni bylo schváleno v roce 2009.

Součástí Národního centra je také Národní panel pro lidský biomonitoring (HBM4CZ), což je odborný expertní orgán, který slouží jako vědecká platforma za účelem urychlení přenosu výsledků výzkumu v oblasti lidské expozice toxickým látkám do tvorby národních a evropských strategií, podporuje vnitrostátní spolupráci a koordinaci aktivit souvisejících s biomonitoringem a zapojení ČR do  Evropské iniciativy pro lidský biomonitoring (HBM4EU). Panel také sleduje a posiluje národní kapacity pro biomonitoring a zohledňuje potřeby v legislativní oblasti a posilování spolupráce mezi sektory životního prostředí a zdravotnictví.

Více informací

Kontakt pro další dotazy:

Ing. Kateřina Šebková, Ph.D., M.A.

vedoucí pracoviště – Národní centrum

telefon: 549 49 3063
e‑mail: