Nová studie týmu evropských výzkumníků* analyzovala data ze čtrnácti evropských kohort čítající téměř 350 tisíc účastníků, jejímž cílem bylo vyhodnotit vliv společného působení environmentálních faktorů (tzv. expozomový přístup) v městském prostředí na výskyt nových případů astmatu u dětí i dospělých. Astma se v průběhu života vyvinulo u 7428 osob.
“Studie ukázala, že dlouhodobá expozice polutantů ovzduší PM2.5 a NO2 zvyšuje šanci rozvoje astmatu o třináct procent u dospělé populace. Zároveň studie poukázala na společný rizikový efekt nízké míry zeleně a vysoké zastavěnosti u dětí i dospělých. Konzistentní výsledky byly pozorovány i při kombinaci všech zmíněných environmentálních rizik,” vysvětluje jedna z autorek studie Andrea Dalecká z centra RECETOX.
Studie poukazuje na důležitost hodnocení expozice různým environmentálním rizikům společně. Expozomový přístup se liší od tradičních metod tím, že hodnotí současné působení více expozic a poskytuje tak komplexní pohled na rizika plynoucích z městského prostředí, ve kterém společnost vyrůstá a žije. Tento koncept je důležitý především při městském plánování a tvorbě politik zaměřených na zlepšování životního prostředí. Zároveň tento přístup může identifikovat rizikové skupiny obyvatel, na které je možné zacílit preventivní opatření v oblasti veřejného zdraví.
“Síla studie leží především v harmonizaci dat ze čtrnácti kohortových studií (6 dětských a 8 dospělých) a využití pokročilých statistických technik vhodných pro analýzu různých profilů expozic, takzvaný K-mean cluster. Expozomový přístup rovněž přispěl k sestavení celkového environmentálního rizikového skóre,” dodává další autor studie Ondřej Mikeš z centra RECETOX.
European Union’s Horizon 2020 research and innovation program under agreement No 874627 (EXPANSE) and No 857560 (CETOCOEN Excellence). RECETOX Research Infrastructure (No LM2023069) financed by the Ministry of Education, Youth and Sports.
DOI: 10.1016/j.lanepe.2025.101314 External Link
* Institute of Environmental Medicine, Karolinska Institutet, Stockholm; Centre for Occupational and Environmental Medicine, Region Stockholm, Stockholm Department of Cardiology, Danderyd Hospital, Stockholm; Department of Clinical Sciences and Education, Södersjukhuset; Karolinska Institutet, Stockholm; IUF – Leibniz Research Institute for Environmental Medicine, Düsseldorf; Institute of Epidemiology, Helmholtz Zentrum München - German Research Center for Environmental Health, Neuherberg; Institute for Medical Information Processing, Biometry and Epidemiology, Medical Faculty, Ludwig-Maximilians-Universität München, Munich; Genomes for Life-GCAT Lab, CORE Program, Germans Trias i Pujol Research Institute (IGTP), Badalona; Grup de Recerca en Impacte de Les Malalties Cròniques I Les Seves Trajectòries (GRIMTra) (IGTP), Badalona; ISGlobal, Barcelona, Universitat Pompeu Fabra (UPF), Barcelona; CIBER Epidemiología y Salud Pública; RECETOX, Faculty of Science, Masaryk University, Brno; Institute of Genomics, University of Tartu; Institute of Mathematics and Statistics, University of Tartu, Chair of Epidemiology and Preventive Medicine, Jagiellonian University Medical College, Kraków; Collegium Medicum, Jan Kochanowski University of Kielce; Scientific Research, Epidemiology and R&D Centre, Holycross Cancer Centre, Kielce, Department of Cancer Epidemiology and Primary Prevention, Maria Sklodowska-Curie National Research Institute of Oncology, Warsaw; Institute for Risk Assessment Sciences; Utrecht University, Utrecht; Netherlands Institute of Mental Health and Addiction, Utrecht, University of Groningen; University Medical Center Groningen; Beatrix Children’s Hospital, Department of Pediatric Pulmonology and Pediatric Allergology, Groningen; University of Groningen; University Medical Center Groningen; Groningen Research Institute for Asthma and COPD (GRIAC), Groningen; Department of Epidemiology and Data Science, Amsterdam UMC; Location Vrije Universiteit Amsterdam, Amsterdam; Swiss Tropical and Public Health Institute, Allschwil; University of Basel, Basel.
Žiga Tkalec a Kapil Mandrah, dva postdoktorandi v Centru RECETOX Masarykovy univerzity, kteří právě dokončili své projekty MSCA, v rozhovoru sdílí své zkušenosti, postřehy a dopad, který na jejich profesní dráhu tyto granty měly.
Mezinárodní výzkumný tým koordinovaný Univerzitou v Trentu prokázal, že přítomnost specifických mikrobů ve střevním mikrobiomu může být přesným ukazatelem kolorektálního karcinomu. Studie, která kombinuje strojové učení a metagenomiku, byla zveřejněna v prestižním časopise Nature Medicine a mohla by v budoucnu vést k přesnějším a zcela neinvazivním screeningovým metodám.
