Gabriela Kšiňanová získala cenu na mezinárodní konferenci

Gratulujeme k ceně Ferenc Bojan na EPHC 2021 – je to skvělý úspěch! Co si myslíte, že porota na Vaší práci ocenila? 

Myslím, že porotu zaujalo téma, protože spánek je relevantní pro každého z nás – spousta lidí má děti, které špatně spí a každý rodič si říká, co může udělat jinak nebo co na to mohlo mít vliv. Toto platí i pro téma stresu v těhotenství. Těhotenství je samo o sobě náročné období a pokud lidé řeší problémy ve vztahu, bydlení nebo složitou finanční situaci, je to o to náročnější. Opět, mnozí lidé mají s takovou situací zkušenost, takže se jich toto téma osobně týká.

Navíc je náš výzkum zajímavý i metodologicky – měli jsme longitudinální data ze studie ELSPAC (pozn. European Longitudial Study of Pregnancy and Childhood) od více než 4 000 lidí a měřili jsme spánek od 1,5 roku až po 11 let věku, což nám umožnilo sledovat vliv stresu na spánek v průběhu celého dětství. 

Také si myslím, že na porotu zapůsobilo to, že ačkoliv bylo možné příspěvek prezentovat ve formátu přednahraného šestiminutového videa, náš výzkum jsem prezentovala osobně. Navíc jsem se snažila, abych výzkum neprezentovala příliš vědecky, ačkoliv by to odborná porota zcela určitě pochopila. Vědci jsou ale také jen lidi a když celý den sedí u monitorů a vidí velké množství vědeckých příspěvků, určitě jim pomůže, pokud je vše vysvětleno stravitelně.  

Jaký vliv má tato cena na Vaši další práci? 

Na moji práci to určitě vliv má, a to hlavně ten, že mě motivovala. Věřím, že ocenění je důležité pro každého. To, že si někdo mé práce všimnul a ocenil ji, mě velmi potěšilo. Také doufám, že tato cena přitáhne pozornost ke zkoumanému tématu. 

Jako vystudovaná psycholožka jsem v oblasti epidemiologie a „public health“ poměrně nová, ačkoli jsem vždy pracovala s epidemiologickými daty. Tato studie je ale tematicky psychologická, nebyla jsem si tedy jistá, zda toto téma na konferenci někoho vůbec zaujme. Díky ceně jsem zjistila, že téma je relevantní i v oblasti „public health“, a to je pro mě velmi důležité zjištění. 

Jedná se o téma založené na psychologii, ale pokud se řekne epidemiologie, mnoho lidí si dnes představí epidemiologii v souvislosti s šířením konkrétního viru.

S tím souhlasím. Když se řekne epidemiologie, většina lidí si představí šíření nemoci, ale epidemiologie určitě není jenom o tom. Pro epidemiologii a veřejné zdraví je relevantní téměř cokoliv, co se týká zdraví, nemocnosti, a rizikových faktorů pro rozvoj poruch nebo onemocnění. Do toho zcela určitě zapadá i stres v těhotenství, protože se jedná o rizikový faktor, který může přispět k rozvoji dalších zdravotních problémů, a to je pro veřejné zdraví relevantní. 

Jak jste sama říkala, jste vystudovaná psycholožka. Jak jste si k vědě našla cestu, a proč jste si pro výzkum vybrala zrovna téma spánku? 

Vystudovala jsem psychologii s tím, že se po studiu budu věnovat psychologické praxi. Jako čerstvý absolvent jsem pracovala jako školní psycholožka na gymplu. Svou práci jsem měla ráda, ale hlavně z osobních důvodů jsem se rozhodla změnit obor. Měla jsem pocit, že věda lépe sedí mé povaze, a že jsem v tom prostě lepší. V té době jsem také dostala možnost jít studovat doktorát na University of Kentucky v USA a přišlo mi to natolik lákavé, že jsem do toho šla. 

Tématem spánku jsem se zabývala už ve své disertaci, a to v podobě tří studií. Jedna z nich byla zaměřena na spánek u dětí jako rizikový faktor rozvoje pozdějších psychických obtíží, další cílila na spánek a problémové chování a třetí byla trochu jiná – zabývala jsem se chronotypem, tedy jestli je někdo ranní nebo večerní typ v souvislosti s problémovým chováním a psychickými problémy. 

Proč jste se po studiu vrátila zpět do Brna?

V USA jsme byli společně s manželem a z osobních i profesních důvodů jsme se chtěli vrátit zpět do Evropy. Po měsíci hledání jsme se rozhodli vrátit se zpět do Brna, kde jsme oba našli pracovní příležitost na RECETOXu. Líbilo se nám, že tyto pracovní pozice umožňují interdisciplinární spolupráci a zároveň bylo příjemné vrátit se domů.

Můžete pro nás shrnout svůj výzkum – ačkoli věřím, že to je obtížné vysvětlit Vaši práci stručně. 

V rámci této práce jsme se věnovali vlivu stresu v těhotenství, který matky prožívaly, na pozdější spánkové problémy u jejich dětí. Stres v těhotenství byl měřen počtem stresujících událostí různého typu, a to od problémů v práci až po závažný stres, jako je úmrtí partnera nebo dítěte. Ve studii ELSPAC bylo 42 předdefinovaných stresových situací, ze kterých matky vybíraly ty, které se jim v těhotenství staly. Hodnotili jsme tedy celkový počet stresujících událostí spíše než individuální vnímání stresu.

Po narození dítěte matky reportovaly počet problémů se spánkem u dětí. Jednalo se o klasické problémy – nechce jít spát, často se budí, má noční můry, budí se moc brzy a podobně. Matky byly tázány celkem pětkrát, a to v 1,5 roce věku dítěte, třech letech, pěti, sedmi a jedenácti letech. Myslím si, že toto bylo důležitou silnou stránkou studie. Díky tomuto měření jsme mohli otestovat, zda je stres v těhotenství rizikovým faktorem nejen pro míru problémů se spánkem, ale i pro jejich přetrvávání v čase.

Ráda bych ještě vyjasnila, co v případě této studie znamená „my“. Za studií nestojím pouze já sama, ale spolupracovala jsem s profesorkou Štěpánikovou, která působí jak na RECETOXu, tak na University of Alabama, a s profesory Bobákem a Pikhartem, kteří jsou ERA Chairs Environmentální epidemiologie a moji vedoucí.

Jaké výsledky jste získali? 

Zjistili jsme, že problémy se spánkem se u dětí zlepšují s věkem, ale že toto zlepšování bylo ovlivněno mírou stresu u matky v těhotenství. U dětí, jejichž matky prožívaly v těhotenství více stresujících událostí, problémy se spánkem sice ubývaly, ale méně než u dětí, jejichž matky tolik stresových událostí nezažívaly. Zároveň děti, jejichž matky reportovaly více stresujících událostí, měly více problémů se spánkem ve všech časových bodech, které jsme sledovali. 

Takže abych to shrnula – děti neměly jen více problémů se spánkem, ale také těchto obtíží méně ubývalo v průběhu času – takže teoreticky stres v těhotenství může přispívat k chronicitě potíží se spánkem. 

Co bylo na vašem výzkumu tou největší výzvou?

Konkrétně u této studie vidím dvě hlavní výzvy, které mohou být vnímány i jako limity studie. První je pochopení důvodu, proč stres v těhotenství se spánkem souvisí. Je užitečné vědět, že tyto dvě věci spolu souvisejí, ale pro hlubší pochopení tématu nebo pro prevenci potřebujeme vědět proč tomu tak je. Může to být tím, že stres matky působí biologickými mechanismy na plod a ovlivňuje reaktivitu plodu na stres nebo to může souviset s chováním v těhotenství, kdy matka, která prožívá těžkou životní situaci nemá čas odpočívat a starat se o své zdraví – řeknu-li to zjednodušeně. To nám tato studie neříká a v budoucnu by bylo dobré se na to více zaměřit. 

Další výzvou pro nás bylo použití již existujících dat, kde jsme pochopitelně už nemohli ovlivnit podobu a znění položených otázek. Měření tedy nebylo vždy pro náš výzkumný záměr ideální, s tímto si ale musí poradit každý, kdo používá existující datasety.

Plynou vám tedy z vaší studie další nová témata, která stojí za to, aby byla blíže prozkoumána? 

Bylo by určitě užitečné blíže se zaměřit na biologické mechanismy, kterými stres v těhotenství spánek u dětí může ovlivnit, například na roli stresového hormonu kortizolu. A jako další by bylo dobré podívat se na data z jiné velké kohortové studie a zkusit znovu otestovat vztah mezi stresem matky a spánkem dítěte v populaci z jiné evropské země – pokud by se vztah potvrdil, dalo by to větší kredibilitu našim výsledkům, a navíc by to bylo velmi zajímavé. 

A jako poslední otázka… je tu něco, na co byste ráda odpověděla, ale nikdo se Vás na to ještě nezeptal? 

Ráda bych na závěr řekla, že si této ceny velmi vážím a mám radost, že o naši studii byl takový zájem. Těší mě, že studie byla relevantní pro oblast „public health“ i pro mnoho lidí, kterým snad pomůže i pro pochopení vlastní situace.  

Gabrielo, moc Vám děkujeme za Váš čas a milý rozhovor. Věříme, že tento úspěch nebyl poslední.