Česká vědkyně Julie Dobrovolná věnovala významnou část své kariéry výzkumu stresu. V současné době vede tým v centru RECETOX Masarykovy univerzity, které vyvíjí novou metodu měření stresu.
Jak přesně lze měřit stres? Jak náročná je současná krize s koronavirem? A byli naši předkové odolnější vůči stresu než my? To jsou jen některé z otázek, o kterých jsem diskutovala s Julií Dobrovolnou a začala jsem tím, že jsem ji požádala, aby definovala význam stresu:
Definice stresu se používá v tolika kontextech, že je extrémně obtížné to vysvětlit. Ve fyziologii odkazuje na různé fyziologické reakce, zatímco v psychologii může odkazovat na negativně vnímané situace. V biologii představuje různé faktory prostředí, které ovlivňují buňku, orgány nebo tělo.
A v klinické medicíně vnímáme stres jako rizikový faktor, který přispívá k rozvoji onemocnění. O základním faktoru toho moc nevíme, ale předpokládáme, že se jedná o nějakou psychologickou složku. Je tedy velmi těžké odpovědět.
Přečtěte/poslechněte si více ZDE
Rozhovor s vědcem Luďkem Sehnalem, úspěšným žadatelem o několik prestižních stipendií, kvůli kterým i s rodinou procestoval kus světa. Momentálně dokončuje práci v Německu a plánuje se vrátit zpět na RECETOX. Jeho velkým přáním je předat zkušenosti, které nasbíral a podpořit rozvoj excelentní vědy v Česku.
Měřením kvality ovzduší na osmi místech Jihomoravského kraje se zabývá projekt AIRSENS a výzkumný tým vedoucího řešitele Pavla Čupra. Projekt se právě vyhodnocuje v laboratořích RECETOXU.
