Jak pracovat se stresem, který je spojen s pandemií koronaviru COVID-19, a jak se s ním vypořádat v každodenním životě, tomu se v rozhovoru pro magazín Universitas vyjadřuje odbornice na studium stresu z výzkumného centra RECETOX, Julie Dobrovolná.
Na Masarykově univerzitě se svým patnáctičlenným týmem zkoumá stres. Ten, v jakém teď kvůli šíření koronaviru žijeme, je podle Julie Dobrovolné v něčem podobný stresu při válečném stavu. Podle lékařky a docentky centra RECETOX na Přírodovědecké fakultě MU nám nyní pomůže rutina a zodpovědnost. A překvapivě také popření některých negativních – ač realistických – myšlenek.
Dobrovolná apeluje na vzájemnou podporu mezi lidmi. „Ani náhodou bych se nevysmívala lidem, kteří se předzásobili. Může je to velmi zklidnit, mají jistotu, že je z čeho vařit, je to účinná strategie, jak snížit stres,“ říká lékařka, která působí i na Ústavu patologické fyziologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Jak se srovnat s tím, že dost možná začnou umírat lidé z našeho (i blízkého) okolí? „Zní to zvláštně, ne každý psycholog to asi posvětí, ale krátkodobě velmi dobře funguje, za velmi komplikovaných podmínek, popření. Pokud jsou vážné okolnosti, a okolnosti celoplanetární pandemie jsou vážné, je dobré se neptat, zda lidstvo zítra vymře, ale popřít tohle nebezpečí a říct si: my přežijeme.“
Celý článek si můžete přečíst ZDE
Zdroj: Universitas
Žiga Tkalec a Kapil Mandrah, dva postdoktorandi v Centru RECETOX Masarykovy univerzity, kteří právě dokončili své projekty MSCA, v rozhovoru sdílí své zkušenosti, postřehy a dopad, který na jejich profesní dráhu tyto granty měly.
Tadeáš Dvořák vystudoval nejdříve psychologii na University of Bristol ve Velké Británii, kde zkoumal vliv města a faktorů v něm na lidské myšlení. Výzkumné téma neopustil, ale rozhodl se jej rozšířit o biologický podklad – zajímalo ho, co se přesně v těle při daných procesech děje. V rozhovoru vysvětluje, co obnáší výzkum stresu ve městě, jak ho lze objektivně měřit a proč je takový výzkum důležitý pro naše zdraví.
