Özge Edebali
| e‑mail: |
|
|---|
Kontaktní osoba
Nová studie odhaluje schopnost textilií pohlcovat a vypouštět škodlivé chemikálie
Uvažovali jste někdy o chemikáliích, které jsou obsaženy ve vašem oblečení a domácích textiliích? Nejnovější výzkum vědců z RECETOXu, Masarykovy univerzity a Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí (Lipsko, Německo) vysvětluje, jak různé tkaniny absorbují a uvolňují škodlivé aromatické aminy (AAs), sloučeniny spojené s rakovinou a dalšími zdravotními riziky. Věnovat pozornost studiu nejběžnějších typů tkanin je obzvláště důležité, protože nám může pomoci lépe porozumět tomu, jak se tyto chemikálie chovají v interiérovém prostředí, například v našich domovech.
Co jsou aromatické aminy a proč bychom se o ně měli zajímat? Aromatické aminy (AAs) jsou škodlivé chemikálie nacházející se v běžných produktech, jako jsou barvy na vlasy, gumové materiály a tabákový kouř. „Vnitřní aktivity, jako je vaření jídel bohatých na bílkoviny a kouření, uvolňují tyto sloučeniny do vzduchu, což přímo ovlivňuje lidské zdraví. Zatímco některé AAs jsou kvůli své toxicitě regulovány, jiné zůstávají široce používány nebo nezáměrně produkovány. Dlouhodobé vystavení těmto látkám zvyšuje riziko rakoviny a dalších vážných zdravotních problémů,“ vysvětluje hlavní autorka studie Özge Edebali.
Překvapivý je fakt, že textilie dokážou zachytit AAs ze vzduchu a následně je uvolňovat, což přispívá k znečištění vnitřního prostředí. Protože většinu času trávíme uvnitř, pochopení, jak různé tkaniny interagují s AAs, nám může pomoci snížit expozici a zlepšit kvalitu vnitřního ovzduší. Praním se navíc chemikálie z textilií mohou dostat do odpadních vod a dále do přírody, což ohrožuje vodní ekosystémy.
„Výzkum testoval, jak různé textilie—bavlna, vlna a polyester—absorbují a uvolňují AAs v interiéru. Test byl proveden ve speciálně navržené komoře, kde byly různé textilie vystaveny AAs. Poté byly AAs měřeny v textiliích i ve vzduchu. Zjištění ukazuje, že bavlna absorbovala nejvyšší množství, což z ní činí významný zdroj chemické expozice. Tato zjištění poukazují na znečištění vnitřního prostředí a nutnost podniknout opatření, která by vedla k minimalizaci zdravotního rizika,“ říká Özge Edebali.
Běžné textilie fungují jako skryté rezervoáry, které přenášejí znečišťující látky do vnitřního ovzduší, a dokonce i do vodních ekosystémů prostřednictvím praní. Proto je pochopení tohoto procesu klíčem ke snížení expozice a vytváření bezpečnějšího vnitřního prostředí.
Projekt byl realizován s finanční podporou poskytovatele Grantové agentury České republiky v rámci projektu č. GF22-06020K a Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG, Německá výzkumná nadace) – MU 4728/2-1. Autoři děkují výzkumné infrastruktuře RECETOX (LM2023069) financované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za podporu. Tato práce byla podpořena výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizon 2020 v rámci grantové dohody č. 857560 (CETOCOEN Excellence).
Publikováno v Environmental Sciences: Processes & Impacts https://doi.org/10.1039/D5EM00015G
Více článků
-
Vědci zjistili, že letní horka výrazně zvyšují uvolňování zpomalovačů hoření v autech
V nově publikované studii v časopise Environmental Science: Advances vědci z RECETOXu prokázali, že teplota a sezónní změny významně ovlivňují množství zpomalovačů hoření uvolňovaných z materiálů uvnitř automobilů. Studie je první svého druhu, která současně měří koncentrace těchto látek ve vzduchu, prachu i samotných materiálech interiéru. Výsledky ukazují, že některé chemikálie, jako například fosfátový zpomalovač hoření TCEP, dosahuje koncentrací v letním vzduchu v autě až sedmsetkrát vyšších než v zimě.
-
Daria Sapunova: Jako matka i vědkyně věřím, že zdraví a udržitelnost by neměly být výsadou, ale samozřejmostí
Z průmyslové ekologie na Sibiři až k výzkumu chemických látek v České republice – to je cesta PhD výzkumnice Darii Sapunove. V RECETOXu se zaměřuje na látky, které nás obklopují každý den, aniž bychom si to uvědomovali – bisfenoly a PFAS. V rozhovoru vypráví o své cestě k vědě, o vědeckém pozadí svého výzkumu i o tom, jak může každý z nás snížit vystavení těmto látkám.
