RECETOX se podílí na hodnocení Stockholmské úmluvy

13. 8. 2021

Transfer znalostí jinak: RECETOX se podílí na hodnocení Stockholmské úmluvy

Jedním ze stále důležitějších příkladů transferu znalostí a technologií z vysokých škol a výzkumných ústavů do praxe je využití výsledků výzkumu a vývoje při tvorbě politik, a to jak na lokální, národní či mezinárodní úrovni. Ať už se jedná o ochranu veřejného zdraví či životního prostředí, jsou odborné vstupy vědců a dalších odborníků nezastupitelné. Jedním z konkrétních příkladů spolupráce vědecké obce a tvůrců mezinárodních, či mezivládních politik, je Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, která v roce 2021 slaví dvacáté výročí své existence.

Úmluva poskytuje mezinárodní právní rámec, který je založen na zásadě předběžné opatrnosti a je určen k odstranění výroby, použití, dovozu a vývozu perzistentních organických polutantů (resp. perzistentních organických znečišťujících látek, dále „POPs“) uvedených v Úmluvě, vede k bezpečnému nakládání a zneškodňování a u nezáměrně vyráběných POPs odstraňuje či snižuje jejich úniky do prostředí. Původně úmluva obsahovala 12 látek, nyní jich je na základě expertních hodnocení zařazeno 30, které se používaly jako pesticidy, průmyslové chemikálie nebo vznikají nezamýšleně. Z uvedeného je zřejmé, že se úmluva v čase vyvíjí a dále vyvíjet bude.

Aby bylo možné říct, zda-li úmluva funguje, je přímo v jejím textu, konkrétně v článku 16, definován požadavek stanovující nutnost pravidelného vyhodnocení účinnosti přijatých opatření. Cílem tohoto hodnocení je posoudit, zda je Stockholmská úmluva účinným nástrojem ochrany lidského zdraví a životního prostředí před perzistentními organickými látkami. Konkrétně se hodnocení zaměřuje na to, zda:

  • se látky podařilo vyloučit z výroby a použití,
  • výskyt látek klesá či se podařilo zamezit únikům látek do prostředí z neúmyslné výroby (např. ve formě meziproduktu či odpadu),
  • nedochází k únikům látek ze zásob a odpadů, a
  • hladiny POPs v prostředí po jejich zařazení do úmluvy klesají.

Jedním z expertů, kteří se na hodnocení účinnosti Stockholmské úmluvy podílejí, je dr. Kateřina Šebková, ředitelka Národního a Regionálního Centra při výzkumném centru RECETOX na Masarykově univerzitě, které jsme se na proceduru hodnocení účinnosti úmluvy zeptali.

Jak toto hodnocení probíhá a jak často se s ostatními kolegy a kolegyněmi potkáváte?

Hodnocení účinnosti Stockholmské úmluvy trvá dva roky a koná se jednou za šest let, aby byly změny v hodnocených parametrech statisticky významné. Během hodnocení se prozkoumá plnění každého článku úmluvy na základě dostupných informací, zpráv o pokroku či jiných dostupných oficiálních a porovnatelných dat a porovná se s předcházejícím obdobím a navrhnou se opatření pro zlepšení plnění.

Stockholmská úmluva bude hodnotit svou účinnost již potřetí, první hodnotící zpráva (pilot) vznikla v roce 2008, druhá v roce 2015 a třetí zpráva se bude dokončovat v roce 2022. V červenci 2021 zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy jmenovalo odborníky do Výboru pro hodnocení účinnosti (Effectiveness Evaluation Committee), kteří se setkají v průběhu roku 2022 dvakrát osobně a nespočetněkrát online a vypracují hodnotící zprávu, kterou dají úmluvě ke schválení na jejím pravidelném 11. zasedání v roce 2023.

Kdo se na hodnocení účinnosti úmluvy podílí a jaká expertiza je k hodnocení potřeba? Jde o externí odborníky, pracovníky sekretariátu nebo představitele národních implementačních orgánů?

Zastoupení ve Výboru pro hodnocení účinnosti úmluvy mají jak smluvní strany, tedy státy, tak odborníci. Státy mají vždy dva zástupce za každý z pěti regionů OSN a já společně s kolegou ze Srbska na tomto hodnocení zastupujeme region střední a východní Evropy. Ve skupině jsou pak ještě dva externí odborníci, které jmenuje sekretariát úmluvy, jeden zástupce odborníků na sledování POPs v prostředí, kterého jmenuje Koordinační skupina pro Globální monitorovací plán a v případě, že úmluva má Výbor pro dodržování úmluvy, tak ještě i jeden zástupce tohoto výboru, což je většinou právník. Stockholmská úmluva však zatím nedokázala najít politickou shodu v této otázce, takže tento výbor neexistuje a místo tak zůstane neobsazené.

Členové Výboru pro hodnocení účinnosti musejí znát procesy, které v úmluvě probíhají a mít nejlépe osobní zkušenost s hodnocením na národní či mezinárodní úrovni. Co se týká expertizy, nemusejí mít přírodovědné vzdělání - naopak, je výhodou, aby byli ve skupině zastoupeni odborníci s ekonomickým, společenským/politickým i technickým vzděláním, protože hodnocení zahrnuje všechny tyto oblasti.

Kromě členů výboru hodnocení také podporuje Sekretariát úmluvy, který je odpovědný za přípravu řady podkladových dokumentů a zpráv o pokroku, které se používají jako vstupní materiály zprávy.

Můžete ze svých zkušeností říci, zda-li Stockholmská úmluva skutečně funguje?

Stockholmská úmluva funguje. Pokud bychom se na to dívali čistě matematicky, tak hladiny sledovaných látek se celosvětově snižují, protože státy přijaly opatření a látky vyloučily z výroby či používání - a tento fakt můžeme doložit z pravidelných zpráv monitoringu POPs, které sledují změny koncentrací látek ve vzduchu, mateřském mléce a vodě. Kromě toho úmluva má i další části, v nichž funguje velmi dobře - např. v případě zařazování dalších látek, které představují riziko pro prostředí a člověka - a těch za svou existenci mezi roky 2009-2019 zařadila dalších 18 a přispívá tak k zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Na druhé straně v oblasti nakládání s odpady či odstraňování PCB z použití či likvidace PCB odpadů jsme oproti předpokladům pozadu. V průběhu hodnocení zkoumáme příčiny tohoto zpoždění a navrhneme opatření, která by měla situaci vylepšit. Zasedání Konference pak posoudí naši zprávu s návrhy a “naše” opatření buď schválí nebo je upraví, ale vždy to bude krok směrem k lepší ochraně zdraví a prostředí.

Popsaný mechanismus lze tedy hodnotit jako funkční. Postupuje se obdobně i u dalších úmluv, jako je například Rotterdamská, Basilejská či Minamatská úmluva?

Stockholmská úmluva je zatím jediná ze zmiňovaných úmluv, které takový mechanismus mají. Basilejské a Rotterdamské úmluvě tento mechanismus sice chybí, ale protože od roku 2011 existuje mezi těmito třemi úmluvami úzká spolupráce, tak hodnocení účinnosti Stockholmské úmluvy a jeho doporučení ovlivní fungování i těchto dvou úmluv. V případě Minamatské úmluvy se složky mechanismu hodnocení úmluvy teprve dopracovávají. V textu úmluvy je uvedeno, že se první hodnocení účinnosti uskuteční nejpozději šest let po vstupu Minamatské úmluvy v platnost, ale celosvětová epidemiologická situace nám dopracování, a hlavně schválení mechanismu bohužel neusnadňuje. 

Výsledkům hodnocení Stockholmské úmluvy se budeme věnovat některém z dalších článků. 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info