Lidé s vyšší úrovní dosaženého vzdělání mají ve srovnání s lidmi s nižším vzděláním obecně lepší funkci plic. Částečně je to proto, že vzdělanější lidé jsou v místě svého bydliště méně vystaveni škodlivým znečišťujícím látkám, jako jsou prachové částice nebo oxidy dusíku. Vzdělání má také přímý vliv na zdraví plic, který přesahuje pouhé expozice znečištění.

Přímé účinky jsou takové účinky, která nezávisí na zprostředkovatelích. Jinými slovy představují dopad vzdělání na zdraví plic, který není zprostředkován jinými faktory, jako je znečištění ovzduší, životní styl nebo přístup ke zdravotní péči. Mechanismus přímého účinku vzdělání na zdraví je však stále předmětem zkoumání.

Zjištění ukazují na silné spojení mezi environmentálními a sociálními faktory a zdravotními výsledky. Studie se zabývá široce diskutovanou otázkou, jak vzdělání ovlivňuje naše zdraví.

„Urbanizace a znečištění ovzduší představují čím dál významnější společenské výzvy. Pochopení vlivu vzdělání na expozice a zdraví může napomoct k lepší informovanosti zástupců státní správy a tvorbě efektivnějších politik. Tyto nové poznatky jsou zásadní pro směrování vládních zdrojů k těm, kteří je nejvíce potřebují, a mohou tak pomoci v boji proti nerovnostem ve zdraví včasným a cíleným způsobem,“ říká hlavní autorka článku Consuelo Quispe-Haro.

Publikace by nemohla vzniknout bez zapojení občanů. Vědci analyzovali data od 6 381 seniorů a seniorek ze sedmi českých měst, kteří se zúčastnili dlouhodobé mezinárodní kohortové studie s názvem HAPIEE zahájené v roce 2002.

„Účastníci podstoupili spirometrické testy funkce plic a sdíleli kromě jiného i informace o své úrovni vzdělání a zdravotním chování. Pro posouzení kvality ovzduší jsme využili údaje o znečištění ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které jsme spojili s bydlištěm účastníků. Analýzou těchto dat jsme identifikovali vazby mezi expozicemi znečištění ovzduší a funkcí plic. Pomocí pokročilých statistických technik, jako jsou strukturní modely s analýzou cest, jsme byli schopni rozplést již zmíněné přímé i nepřímé účinky vzdělání na zdraví plic,“ vysvětluje Consuelo Quispe-Haro.

Na výzkum, autorství a publikaci tohoto článku získaly výzkumnice finanční podporu z následujících zdrojů: studie HAPIEE byla financována Wellcome Trust (grant WT064947 a WT081081), americkým Národním institutem pro stárnutí (grant R01 AG23522) a MacArthurovou nadací. Tato práce byla finančně podpořena projektem Systemic Risk Institute (LX22NPO5101, NPO - EXCELES) financovaným Evropskou unií - Next Generation EU.

DOI studie: 10.1016/j.scitotenv.2024.174556