Akční plán EU pro nulové znečištění: jsme na dobré cestě?

16. 6. 2021 Lukáš Pokorný, Kateřina Šebková

12. května zveřejnila Evropská komise EU Akční plán pro nulové znečištění, které i přes zlepšení v mnoha oblastech stále představuje v EU velkou zátěž pro zdraví obyvatel a životní prostředí (nejzávažnějším problémem – jak z evropského, tak celosvětového hlediska – stále zůstává znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi). Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale degraduje také ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy, např. v zemědělství.

Jak se promítají „zero-pollution“ ambice EU do oblasti chemických látek? Nejprve je důležité zdůraznit, že Akční plán pro nulové znečištění se opírá o premisu, že znečištění jako takové nelze řešit úzce sektorově, ale je třeba nacházet mezi jednotlivými politikami EU synergie a tím jejich efekt posilovat. Cíle Akčního plánu tak mají přispět k naplňování Agendy udržitelného rozvoje 2030 (SDGs), která podle poslední zprávy OSN zůstane při zachování stávající nedostatečné intenzity implementace nenaplněna. Role EU v tomto úsilí tak dostává zcela nový rozměr: její vize znečištění vody, ovzduší a půdy zredukované na neškodnou úroveň pro zdraví a ekosystémy je důležitým příspěvkem k těmto globálním cílům.

Ambice Akčního plánu a cesta k jejich splnění

A jaké jsou konkrétní cíle Akčního plánu? O více než polovinu zredukovat předčasná úmrtí pramenící ze znečištěného ovzduší, o třetinu snížit počet lidí vystavených hluku z dopravy, o polovinu snížit úbytek živin v půdě a užívání pesticidů a tím pomoci implementovat chemickou strategii EU.

U posledně jmenovaného problému se na chvíli zastavme. Rizika plynoucí z výroby a užití chemických látek představují celosvětovou výzvu, která vyžaduje globální odpověď a spolupráci. Evropská unie v říjnu 2020 přijala už zmiňovanou chemickou strategii, s cílem přestat používat nejnebezpečnější chemické látky a zajistit dlouhodobou udržitelnost pro ekonomiku, společnost ale hlavně životní prostředí a zdraví v této oblasti. RECETOX je do implementace Strategie zapojen prostřednictvím kulatého stolu na vysoké úrovni pro chemické látky (více zde), ale v rámci EU hraje také významnou úlohu v oblasti lidského monitoringu a hodnocení rizik.

HBM4EU, jak se Evropská iniciativa pro lidský monitoring nazývá, zahrnuje 30 evropských zemí a Evropskou agenturu pro životní prostředí a po svém dokončení bude představovat unikátní informační základnu o expozici člověka chemickým látkám jako jsou pesticidy, endokrinní disruptory či směsi chemických látek.  Na základě těchto dat, k jejichž úplnosti za region střední Evropy významně přispívá také RECETOX, je pak možné přijímat účinnější opatření k jejich eliminaci či ochraně zdraví člověka.

Hodnocení rizik plynoucích z chemických látek je předmětem rozsáhlého evropského partnerství s názvem PARC, které si klade za cíl shromáždit nová data, vyvinout inovativní metody a vytvořit síť kompetentních institucí tak, aby byla zajištěna odpovídající ochrana lidského zdraví před novými chemickými látkami.

Prohloubení mezinárodní spolupráce

Je nabíledni, že problematiku pesticidů a chemických látek obecně není v globalizovaném světě možné řešit izolovaně. Zkušenosti z ostatních oblastí – změny klimatu či ochrany biodiverzity – jednoznačně ukazují směrem k nutnosti hlubší mezinárodní spolupráce. Evropská komise sice plánuje mezinárodní spolupráci posílit (např. s WHO, IMO, ICAO, UNECE), ale i přes přínos takových snah stále zůstává na povrchu. Pokud je záměrem akčního plánu opravdu dostat pod kontrolu znečištění těmi nejnebezpečnějšími chemikáliemi, bude nejspíše potřeba spolupráci v této oblasti zakotvit daleko lépe, než je tomu doposud. Jednou z možností je vytvoření mezivládního vědecko-politického panelu pro chemické látky tak, jak ji navrhuje skupina 12 vědců z celého světa a podporuje více než 1700 osobností vědeckého života z více než 80 zemí. Jak v rozhovoru na webu Universitas.cz říká Martin Scheringer z RECETOX, jeden ze spoluautorů článku:

„Základní struktura by byla podobná struktuře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC): měla by být mezivládní, což znamená, že na světové nejvyšší politické úrovni by měla pokrývat celou oblast chemických látek a odpadů. Její doporučení by odrážela vědecký konsenzus a měla by obsahovat i vysvětlení, s čím vědci nesouhlasí a proč. Politický proces by to však samozřejmě nijak nesnižovalo ani nenahrazovalo. Nenavrhovala by žádné předpisy, ale spíše by zdůrazňovala vědecké chápání důležitých hrozeb pro lidské a environmentální zdraví a nastiňovala by možná politická opatření jako reakci na tyto hrozby.“

Je tedy nulové znečištění dosažitelné? Pokud zůstaneme u chemických látek, musíme konstatovat, že nás ještě čeká dlouhá cesta. Bude nesmírně obtížné vyvážit legitimní zájmy chemického průmyslu a spotřebitelů a zdraví jejich, ale i celé planety. Je těžko představitelné, že by touto cestou mohla EU kráčet sama – její Akční plán pro nulové znečištění je ambiciózní dokument, ale aby byly evropské snahy úspěšné, bude muset položit daleko větší důraz na mezinárodní spolupráci v této oblasti.

-

Podívejte se na záznam webináře v rámci projektu HERA, jehož námětem byl právě Akční plán EU pro nulové znečištění.