Mgr. Soňa Smetanová, Ph.D.
| e‑mail: |
|---|
Kontaktní osoba
Dobrá zpráva: mezi lety 2011 a 2020 se v české populaci snížila zátěž polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Ukazuje to studie týmu RECETOX publikovaná v Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology. Snížení expozice proběhlo v období, kdy vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon, zákon o ochraně ovzduší a byly poskytovány kotlíkové dotace.
„Polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAU vznikají především při nedokonalém spalování v dopravě, lokálních topeništích a průmyslu. Dále jsou uvolňovány při tepelné úpravě potravin, například smažením či grilováním. Významným zdrojem je také kouření tabákových výrobků. Tyto látky patří mezi toxické s prokázanými karcinogenními účinky a jejich koncentrace se proto dlouhodobě sledují i v ovzduší,“ vysvětluje jedna z autorek studie Soňa Smetanová.
Ve studii se analyzovaly vzorky moči od více než tisíce dobrovolníků ze dvou časových období a různých věkových skupin: matky a děti z projektu DEMOCOPHES-CZ (2011–2012) a děti, dospívající a mladí dospělí z kohorty CELSPAC (2019–2020). Kromě samotných naměřených koncentrací metabolitů PAU v moči účastníků byly k dispozici i informace o jejich bydlišti, způsobu vytápění a vaření, stravování a kouření a další sociodemografické údaje.
Expozici sledovaným látkám nejvíce ovlivňovalo kouření, zdroj energie při vaření (elektřina/plyn), některé typy potravin, bydliště (město/venkov) a roční období – což souvisí s typem i intenzitou vytápění.
„Studie ukázala, že mezi dvěma sledovanými obdobími došlo k významnému poklesu metabolitů PAU v moči jak u dětí, tak u dospělých. Toto snížení proběhlo na pozadí přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 2012, tzv. protikuřáckého zákona v roce 2017 a kotlíkových dotací mezi lety 2014 a 2024,“ dodává Soňa Smetanová.
Hlavním závěrem studie je tedy dobrá zpráva o snižující se zátěži polycyklickými aromatickými uhlovodíky v České republice a o tom, jak legislativní opatření mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí přímo i nepřímo – například změnou chování lidí (menší frekvence kouření, přechod na e-cigarety, výměna starých kotlů na tuhá paliva za plynové kotle či tepelná čerpadla).
Další dobrou zprávou je, že každý z nás může svou expozici PAU snížit i sám. Stačí nekouřit, jíst kvalitní jídlo připravené vhodným způsobem a netopit pevnými palivy v nekvalitních kamnech nebo kotlích.
Více informací: https://www.nature.com/articles/s41370-025-00793-z
| e‑mail: |
|---|
Kontaktní osoba
Hexabromcyklododekan (HBCD) je bromovaný zhášeč hoření, který se široce používá od konce 60. let 20. století ke snižování hořlavosti různých materiálů. Tato bílá krystalická látka našla své hlavní uplatnění v expandovaném polystyrenu a extrudovaném polystyrenu, používaných jako izolační materiály ve stavebnictví – tyto aplikace představují přibližně 90 % celosvětové spotřeby HBCD. Menší využití bylo zaznamenáno v textilním průmyslu (např. čalouněný nábytek, impregnované textilie), v tzv. houževnatém polystyrenu používaném pro kryty elektroniky a v různých spotřebních výrobcích.
V nově publikované studii v časopise Environmental Science: Advances vědci z RECETOXu prokázali, že teplota a sezónní změny významně ovlivňují množství zpomalovačů hoření uvolňovaných z materiálů uvnitř automobilů. Studie je první svého druhu, která současně měří koncentrace těchto látek ve vzduchu, prachu i samotných materiálech interiéru. Výsledky ukazují, že některé chemikálie, jako například fosfátový zpomalovač hoření TCEP, dosahuje koncentrací v letním vzduchu v autě až sedmsetkrát vyšších než v zimě.