Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

The Blue Marble

Doporučená (nikoliv povinná) literatura a odkazy

pro studenty ŽPaZ

Žijeme v záplavě informací, ale známe ty důležité? Nedochází v dnešním světě k takové inflaci informací, že ani ty klíčové informace (např. o budoucnosti lidstva) nevyvolávají patřičnou odezvu?

Čtu, čteš, čteme ... ale nejen to, dnes již zdaleka není udržování se „v obraze“ jen o čtení, ale také o poslouchání a sledování (rozhovory, tematické pořady ...). Zdaleka již nejde jen o knihy, ale i reporty organizací, recenzované články, klíčové odborné časopisy, informační weby, dokumentární filmy atd. I pro ty, co čtou neradi, nemají čas nebo energii, lze jít cestou audioknih či nechat si prakticky jakýkoliv text předčítat v mobilní aplikaci.. Do toho patří i i pravidelné sledování zpráv týkajících se dané problematiky.

Při tom všem je ale třeba být nad věcí. Nejen z hlediska kritického posuzování kvality informací či z hlediska nesklouznutí do jedné názorové bubliny. Ale také z toho důvodu, že množství informací připomíná oceán, v němž se lze lehce začít topit. Mnozí kapitulují a, protože nelze nikdy vstřebat všechny dostupné informace, nepřečtou raději vůbec nic. Proto je lépe si vybrat pro začátek jednu dvě zásadní knihy a to takové, které baví a zajímají. Psychologové potvrzují, že pokud člověk prochází nějaké informace, na něž je zvědavý, které ho baví a zajímají, zůstávají mu v paměti jaksi samy od sebe. A naopak, nutíme-li se do čtení něčeho, moc dlouho nám to v hlavě ani v srdci nevydrží.

Klasická díla environmentální literatury

Jak dlouho již víme, že se světem není z hlediska stavu ŽP něco v pořádku? Do této dnes již klasické literatury stojí za to nakouknout. O zásadních problémech v ŽP víme již opravdu několik desítek let. Před 20, 30 lety mnozí autoři velice trefně analyzovali i příčiny těchto problémů a s mrazivou přesností predikovali budoucnost, kterou my nyní žijeme.

  • Carson R. (1962): Silent spring (dostupné např. zde či zde)
  • Meadows D. et al. (1972): The limits to growth (dostupné zde)
  • UN WCED (1987): Our common future (dostupné zde) / v ČR jako: Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (1991): Naše společná budoucnost
  • Meadows D. et al. (1992): Beyond the limits (PDF dostupné u doc. Hofmana) / v ČR jako Meadows D. a kol. (1995): Překročení mezí
  • Dokumenty Summitu OSN v Rio de Janeiro 1992: https://sustainabledevelopment.un.org/milestones/unced
  • Meadows D. (2004): The limits to growth - The 30-year update (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Turner G.A. (2008): A comparison of the limits to growth with 30 year reality (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • reporty Římského klubu https://www.clubofrome.org/activities/reports/
  • Gore A. (1992): Earth in the balance / v ČR jako Gore (1994): Země na miskách vah (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Colborn T. (1996): Our stolen future: Are We Threatening Our Fertility, Intelligence, and Survival? A Scientific Detective Story  (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • EEA (1995): Europe´s Environment - The Dobris Assessment - první zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící komplexně stav životního prostředí v Evropě (dostupné zde) 

Příčiny environmentální krize a stavu světa

Hledejme je nikoliv v chemii či biologii, ale v chování lidí a celé společnosti. Tohle je velice zajímavé, že? Biologie a chemie nám pomáhá porozumět mechanismu a průběhu environmentálních problémů. Pro hledání řešení však je důležité, ne-li klíčové, pochopení příčin v chování člověka a společnosti - tedy hledat odpovědi v oborech psychologie, etologie, sociologie a antropologie. Proč stále děláme to, o čem již spolehlivě víme, že je pro ŽP (a tím i pro nás) špatné? Proč nelze poznatky vědců a environmentální smýšlení malých skupin překlopit do politiky a celospolečenské orientace? Jsme opravdu otroky kognitivní konsonance? Lze žít jinak než v  oddanosti konzumerismu? Jsme schopni ve vztahu k přírodě vyjít ze své zvířecí podstaty a vstoupit do zodpovědného lidství? Co konkrétně je „dobré“ pro ŽP a jak to mohu dělat já? A pomůže vůbec změna chování jednotlivce v případě tak rozsáhlých problémů? Nebo je naopak environmentální krize řešitelná jedině revolucí ve smýšlení a postojích každého jednotlivce? Je vůbec možné řešení, aniž bychom opustili mantru neustálého hospodářského růstu?

Řadu problémů ŽP nepůjde řešit pouze s pomocí dostatečného poznání přírodních věd (dle hesla „poručíme větru, dešti“), ale zejména změnou fungování celé společnosti a každého člověka. Najednou se chtě nechtě přesouváme z disciplín, která znají pouze fakta do disciplín, které zkoumají svět hodnot (environmentální etika). Přitom vstupujeme na tenký led – tam, kde přestáváme pracovat s fakty, vzniká mnohdy riskantní prostor pro ideologie (byť se mohou zdát ušlechtilé).

(a opět, nenechme se odraditi datem u některých knih – většina  poznatků je nadčasová, jen se na ně nějak pozapomnělo ...)

  • Keller J. (2005): Až na dno blahobytu (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Keller (1997): Sociologie a ekologie (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Librová H. (1994): Pestří a zelení (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Librová H. (2003): Vlažní a váhaví (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Librová H. (2017): Věrní a rozumní
  • Kohák E. (1996): Závod s časem - Texty z morální ekologie (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Kohák E. (2000): Zelená svatozář – Kapitoly z ekologické etiky (PDF dostupné u doc. Hofmana; audiokniha na YouTube)
  • Fromm E. (1994): Mít nebo být (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Lorenz K. (2014): Osm smrtelných hříchů civilizace (starší verze knihy dostupná online)
  • Vácha M. (2008): Místo, na němž stojíš, je posvátná země
  • Binka B. (2008): Environmentální etika (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Diamond J. (2008): Kolaps (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Du Nann Winter D. & Koger S. M. (2009): Psychologie environmentálních problémů

Globální environmentální (a jiné) problémy, širší souvislosti, environmentalistika

  • Bittner M. (2013): Úvod do udržitelného rozvoje: souvislosti environmentálního pilíře (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Gore A. (2007): Nepříjemná pravda
  • Moldan B. (1997): Příroda a civilizace
  • Moldan B. (2016): Podmaněná planeta (online zde)
  • Moldan B. (2018): Civilizace na planetě Zemi
  • Cílek V. (2016): Co se děje se světem?
  • Cílek V. a kol. (2018): Věk nerovnováhy
  • Bárta M. a kol. (2015): Povaha změny – Bezpečnost, rizika a stav naší společnosti
  • Rockström J. et al. (2009): A safe operating space for humanity. Nature 461, 472-475. https://doi.org/10.1038/461472a
  • Steffen W. et al. (2015): Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science 347. https://doi.org/10.1126/science.1259855
  • www.stockholmresilience.org/research/research-news/2015-01-15-planetary-boundaries---an-update.html
  • Homer-Dixon T. (2008): Upside of down - Catastrophe, creativity, and the renewal of civilisation (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Homer-Dixon T. (1999): Environment, scarcity, and violence (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Daly H.E. (1997): Beyond Growth: The Economics of Sustainable Development  (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Oosthoek J & Gills BK (2013): The globalization of environmental crisis
  • Glaser M. (2012): Human-nature interactions in the anthropocene: potentials of social-ecological systems analysis
  • Hamilton C. et al. (2015): The anthropocene and the global environmental crisis: Rethinking modernity in a new epoch
  • Nováček P. (2010): Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Smil V. (2019): Growth

Climate change

Dopady na ekosystémy, biodiverzitu, ekosystémové služby

Mezinárodní a národní přístup, trvale udržitelný rozvoj

Enviro- a klima - skeptici

  • Lomborg  B. (2001): Skeptický ekolog; Lomborg B. (2007): Zchlaďte hlavy! www.lomborg.com
  • Klaus V. (2009): Modrá, nikoliv zelená planeta - Co je ohroženo: Klima nebo svoboda? (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Klaus V. (2017): Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
  • Kremlík V. (2019): Obchodníci se strachem: Průvodce skeptika po klimatické apokalypse (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • www.klimaskeptik.cz, www.osel.cz/autor/108/vitezslav-kremlik 
  • Kolektiv autorů (2008): Globální oteplování: Realita, nebo bublina?
  • Craven G. (2012): Hrozí nám globální oteplování?
  • Simon J. (2006): Největší bohatství (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • Hamblin J.D. (2013): Arming mother nature – The birth of catastrophic environmentalism

Kontaminace ŽP, chemické látky

Půda

  • www.fao.org/soils-2015 , www.fao.org/soils-portal
  • FAO (2018): Soil Pollution: a hidden reality (dostupné zde)
  • FAO (2015): Status of the world’s soil resources (dostupné zde)
  • https://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm
  • Keesstra S.D. et al. (2016): The significance of soils and soil science towards realization of the United Nations Sustainable Development Goals. Soil 2, 111-128. https://doi.org/10.5194/soil-2-111-2016
  • Heinrich-Böll-Stiftung (2015): Soil Atlas: Facts and figures about earth, land and fields (v češtině dostupné zde)
  • JRC-ESDAC (2016): Global soil biodiversity atlas (dostupné zde)
  • JRC (2016): Soil threats in Europe (dostupné zde)
  • EASAC (2018): Opportunities for soil sustainability in Europe (dostupné zde)
  • EEA (2019): Progress in management of contaminated sites (dostupné zde)
  • EEA (2019): Land and soil in Europe (dostupné zde)
  • EEA (2016): Soil resource efficiency in urbanised areas (dostupné zde)
  • EEA (2016): The direct and indirect impacts of EU policies on land (dostupné zde)
  • Pérez A.P. et al. (2018): Status of local soil contamination in Europe (dostupné zde)
  • www.eugris.info
  • www.soils.org
  • MZe (2018): Situační a výhledová zpráva půda 2018 (dostupné zde)
  • Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky (dostupné zde)
  • Statistická ročenka půdního fondu ČR (dostupné zde)
  • Hauptman I. a kol. (2009): Půda v České republice  (PDF dostupné u doc. Hofmana)
  • NZM (2018): Půda (dostupné zde)
  • Bioinsitut (2013): Základy půdní úrodnosti - praktická příručka (dostupné zde)

Ovzduší

Voda

  • Evropská rámcová směrnice o vodách - dostupná zde v různých jazycích. Verze ze srpna 2013 obsahuje i přílohu s hodnotami norem environmentální kvality pro prioritní látky (zde).
  • Pitter P. (2015): Hydrochemie (PDF dostupné u Jakuba Uríka)
  • Kopp R. a kol. (2015): Základy vodní ekotoxikologie
  • www.plasticoceanproject.org    Plastic Ocean Project - iniciativa pro řešení plastového znečištění vod
  • Heinrich Boell Foundation (2017): Atlas oceánů (dostupné zde)

Zemědělství a jeho dopady

Odpady

Food waste:

Domácí a osobní ekologie

Nenechme se ovládnout chmurami a představami neradostné budoucnosti světa. Tzv. “přetížení zeleným pocitem viny” nás může téměř paralyzovat v jakýchkoliv snahách k řešení situace přispět (ať již v profesionálním, tak soukromém životě). Psychologické průzkumy ukazují, že drobné kroky jsou schůdnějším postupem k ve finále zásadním proměnám. A také to, že mnohem trvanlivější a úspěšnější jsou změny v životním stylu, které vycházejí z radosti, touhy, hodnot a ideí, než ty, do nichž se musíme příliš nutit. Dopřejme si tedy “environmentální luxus”, v naší vyspělé společnosti si to můžeme dovolit!

Arnika (2015): Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně (v publikaci je kromě praktických návodů řada zajímavých faktů z různých oblastí environmentální problematiky a mnoho zajímavých internetových odkazů)

Fake news

Není to jednoduché v dnešním infocénu. Jsou tu fake new, desinformace, hoaxy, manipulace ... Je dobré znát alespoň pár tipů, jak se před nimi ochránit, jak je rozlišovat. Jen je třeba si dát pozor na to, zda v rámci boje proti fake news nejde opět o manipulaci. Není nic jednoduššího, jak se vypořádat s informací jakéhokoliv typu, než to, že ji označíme jako fake news. I mainstream může být nesprávná informace. Propaganda neexistuje jen na „proruských a konspiračních webech“, ale je všude. Dělá ji také EU, NATO, USA, politické strany, NGO apod. Navíc zde máme problém „korektnosti“, v rámci níž nelze informace, byť pravdivé, říci jasně a bez obalu. Žel i ve vědě (nedělají ji přeci stroje, ale lidé) se stává, že názor mainstreamový je považován za jediný pravdivý a názor minoritní (například klimaskeptiků) je odsuzován či zesměšňován bez řádné diskuse. Takže kritické myšlení a další nástroje používat téměř stále a nepolevit v ostražitosti, ať již informace přijde z jakékoliv strany. Tedy i při čtení textů o tom, jak nebýt manipulován, či serverů, které si kladou za cíl identifikovat ty zaručeně falešné informace. To, co dělá z informace „fake news“, hoax či desinformaci, totiž není to, kdo ji sděluje a odkud ji sděluje, či zda nám zapadá či nezapadá do našeho názorového komfortu, ale pouze to, zda je to informace nepravdivá, lživá či nepřípustně zkreslená.

  • Gregor M. a kol. (2018): Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
  • https://zvolsi.info/
  • https://manipulatori.cz/
  • https://cesti-elfove.cz/
  • Nutil P. (2018): Média, lži a příliš rychlý mozek
  • Kahneman D. (2011): Thinking, fast and slow (dostupné zde)
  • Chatfield T. (2017): Critical thinking: Your guide to effective argument, successful analysis and independent study (dostupné zde)
  • Goldacre B. (2008): Bad Science; Goldacre B. (2012): Bad Pharma
  • Rosling H. (2018): Factfulness: Ten reasons we're wrong about the world - and why things are better than you think (v ČR jako: Faktomluva - Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají)

Zajímavé rozhovory, diskuse

Každým dnem přibývají další – narazíte-li na nějaký velmi zajímavý, proč jej nesdílet se spolužáky i vyučujícími?

NEAKTUALIZOVÁNO - místo toho je sdílecí skupina na MS Teams

Tedy zde jen například:

Filmy

Ostatní

https://www.gapminder.org/

https://ourworldindata.org/

 

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info